Pokud chceme udržet planetu v podobě, v jaké jsme se do ní narodili, je nutné jednat okamžitě.
Data o rekordní koncentraci uhlíku v atmosféře přinesla observatoř Mauno Loa na Havaji. Tato měření potvrzují tento vzrůstající trend, který leží v srdci problémů globálního oteplování a klimatické změny.
Meteorolog Eric Holthaus, který také působí jako novinář zaměřující se na klimatickou krizi, shrnul poslední poznatky v hojně sdíleném tweetu.
This is the first time in human history our planet's atmosphere has had more than 415ppm CO2.
— Eric Holthaus (@EricHolthaus) 12. května 2019
Not just in recorded history, not just since the invention of agriculture 10,000 years ago. Since before modern humans existed millions of years ago.
We don't know a planet like this. https://t.co/azVukskDWr
Rich Pancost, vedoucí katedry ekologických studií na Unversity of Bristol, tvrdí, že nejlepší odhad vědecké komunity je, že takto vysoká nebyla úroveň uhlíku v atmosféře více než 3 miliony let.
Historik Juan Cole na to reagoval ve svém komentáři, v němž tvrdí, že Země by byla v době, kdy byly hladiny uhlíku takto vysoké, pro dnešního člověka zcela jiné místo.
- Teploty byly neúměrně vyšší než dnes. V průměru se jedná o 2–3 °C, což by například v České republice znamenalo kritický nedostatek vody, jedovatý smog ve městě a zánik zemědělství, jak ho známe. Už oteplení o 1° C, které se zdá nevyhnutelné, může podle zprávy Spojených Národů spustit „rapidní, neočekávané a nelineární reakce, které mohou vést k závažnému poškození ekosystému“.
- Hladina moří byla před v Pleistocénu před 3 miliony let nesrovnatelně vyšší, než je dnes. V současné době by to znamenalo, že města jako Amsterdam, New Orleans, Lisabon a mnoho dalších by byly pod vodou.
- Rozsáhlá místa na planetě by přestala být zcela obyvatelná.
Cole v závěru říká, že tyto změny jsou nezvratné a je pouze otázkou času, než je pocítíme nejtvrději.
To the best of our knowledge - about 3 million years. Maybe more.https://t.co/pUowvkGzYI pic.twitter.com/V19NSRug7e https://t.co/i83NMOUvaa
— Rich Pancost (@rpancost) 12. května 2019
Zvyšující se podíl oxidu uhličitého v atmosféře je závažný pro svoji negativní schopnost zadržovat teplo v atmosféře. Povrch a voda na planetě vydávají teplo, které je uzavřené v molekulách oxidu uhličitého.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) připodobňuje oxid uhličitý k cihlám v ohništi, které produkují teplo i poté, co oheň vyhasl. Skleníkové plyny přispívají k tomu, že planeta udržuje teplotu, která zachovává podmínky v životu, avšak jejich vysoké množství ovlivňuje celý ekosystém, ve kterém žijeme. To se v současnosti děje.
„Navýšení množství skleníkových plynů narušilo rovnováhu energie Země. Teplo se v atmosféře udržuje a zvyšuje průměrné teploty,“ tvrdí zpráva úřadu.
Jedná se o ironickou situaci, protože zvyšující emise nás zároveň chrání od pocítění následků těchto vlivů. Uhlí produkuje sulfáty, které zahalují atmosféru a působí jako pomyslný „ochranný krém“. Tato ochrana také zabraňuje zvýšení oteplování, které bychom jinak viděli již nyní.
Vypouštění sulfátu do atmosféry, převážně z přepravního průmyslu, podle studie z roku 2009 způsobuje, že je planeta chladnější o zhruba O,25 °C, než by měla být. Spojené národy se dlouhodobě snaží omezit vypouštění emisí z tohoto průmyslu, které by sice bylo pozitivní, ale také by mohlo zrychlit globální oteplování.
KVÍZ: Víš, kam patří alobal nebo účtenka? Ukaž, jestli umíš třídit odpad
23. září 2025 v 11:30
To však neznamená, že bychom se oteplování vyhnuli. Jednoduše jsme tento proces emisemi zpomalili. Oteplování nikam nemizí a v momentě, kdy nebudeme tyto sulfáty dále produkovat, se rozjede naplno.
Podle studie z roku 2013 by redukce emisí o 35 % mohla znamenat zvýšení o 1 °C. Toto zadržování by navíc podle posledních zpráv mělo být dokonce dvakrát účinnější, než se předpokládalo.
These broken records are starting to sound like a broken record. https://t.co/7kePdTwB6x
— Greenpeace (@Greenpeace) 13. května 2019
Většina vědců předpokládá, že je globální oteplování nezvratné. Jediné, co můžeme dělat, je minimalizovat jeho dopady tak, aby byla destrukce života tak, jak ho známe, minimální.
Vyšší daň z uhlí, která se například v České republice plánuje a která má podporu i ve většině vyspělých států, je jednou z věcí, která může přinést výnosy, jež se mohou následně investovat do boje s největší výzvou, které lidstvo do dnešního dne čelilo.
