Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Někdy si člověk dá mléko a neudělá mu úplně dobře. Veronika však vysledovala, že její vztah k mléčným výrobkům bude ovlivněn trochu víc. Zjistila, že má laktózovou intoleranci.
Když má Veronika ráno hlad, nechce snídat nic těžkého nebo něco, co se připravuje moc dlouho. Ještě donedávna jí stačil obyčejný jogurt, do kterého si nasypala vločky, a k tomu si vzala kousek ovoce. Snídani mohla mít za sebou do 15 minut včetně přípravy, takže ušetřila spoustu času. Bohužel to už neplatí. Nejen jogurt, ale i většina mléčných výrobků se staly jejími úhlavními nepřáteli.
Zhoršila se jí totiž laktózová intolerance. Nemoc, kterou možná máš i ty, ale vlastně o ní ani nevíš. Jedná se o poměrně rozšířenou komplikaci, na niž sice v poslední době berou zřetel i restaurace a další gastropodniky, i tak ale dokáže způsobit poměrně nepříjemné potíže, které mohou skončit opravdu zle. Z toho důvodu je lepší naučit se bezlaktózově nejen žít, ale i vařit.
Proto jsme se rozhodli, že ti každodenní potíže s intolerancí na laktózu popíšeme, a možná ti tím pomůžeme najít odpověď na některé neduhy, které sis dosud nedokázal/a vysvětlit.
Veronika žije v Brně, takže má štěstí – když chce, tak podniků, které mají vícero mléčných alternativ, najde spoustu. (Test rostlinných náhražek mléka jsme dělali zde.) V menších městech či na vesnicích to tak ale stále není. Zde mluvíme však o pouhé špičce ledovce, problémy začínají prakticky už doma.
„Začalo to, když jsem nastoupila na vysokou. Bylo mi 19. Po mléku mě zničehonic bolelo břicho a měla jsem různé zažívací problémy,“ vypráví. „Tehdy jsem ale o laktózové intoleranci nic moc nevěděla, protože se o tom nemluvilo tak jako dneska. Věděla jsem ale, že se v obchodech prodává bezlaktózové mléko. Tak jsem jej zkusila a bylo mi líp,“ uvádí.
To už je ale více než 7 let. „Bezlaktózové výrobky nebyly tehdy zdaleka tak rozšířené. Věděla jsem jen o jednom druhu mléka, které stálo 40 korun. Tehdy to pro mě jako pro studenta byl docela problém. Kupovat dvakrát dražší mléko z ničeho,“ vzpomíná na začátky s nemocí. Tehdy se ale cítila špatně jen po čerstvém mléku a postupem času se to zhoršovalo.
„Dost se to mění v čase a taky je to závislé na celkovém zdravotním stavu. Dříve mi třeba nevadily jogurty, dneska už ale musím jíst bezlaktózové,“ říká a tvrdí, že záleží i na denní době. „Když si to dám nalačno nebo když jsem nemocná a mám antibiotika, tak je to horší. Vadilo mi i máslo nebo jiné věci, které normálně jím,“ dodává.
O laktózové intoleranci
Vedoucí lékař oddělení léčebné výživy FN Motol a předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal pro REFRESHER vysvětlil, čím jsou tyto problémy způsobeny. „Laktózová intolerance je nemoc, kterou zařazujeme do jednotky nemocí tzv. malabsorpčního syndromu,“ říká.
„Intolerance potravin je způsobena nedostatkem enzymů, které pomáhají v trávicím traktu výživu trávit. Laktózová intolerance je tak způsobena nedostatečnou tvorbou enzymu laktázy, který pomáhá štěpit mléčný cukr laktózu na dvě cukerné jednotky, které se v této podobě vstřebávají v tenkém střevě trávicího traktu dále do organismu,“ popisuje celý proces.
Tláskal uvádí, že se laktózová intolerance dělí na primární a sekundární. „První výživou dítěte je mateřské mléko, které má relativně vysoký obsah laktózy. Při primární laktózové intoleranci se to vyvíjí postupně, kdy časem fyziologicky klesá tvorba enzymu laktázy ve střevní sliznici, a cukr laktóza se tak štěpí nedostatečně,“ vysvětluje odborník. Primární intolerance má podle něj i genetický základ. Některé populace, například Japonci či Asiaté obecně, mají předpoklad k intoleranci vyšší než Evropané.
Sekundární intolerance se zase může vyvinout po prodělaném střevním zánětu, kdy dojde k poškození střevní sliznice produkující enzym laktázy. „U sekundární intolerance může být laktózová intolerance přechodná a po odeznění příčiny, která postižení střevní sliznice vyvolala, se může produkce enzymu dále znormalizovat,“ tvrdí Tláskal. Což evidentně není Verčina situace.
Deset minut a je problém
Místo toho přišlo po požití laktózových výrobků nadýmání, které může končit průjmem. „Většinou to začíná 10 minut po tom, co sním nějakou potravinu. Je to nevyzpytatelné,“ kývá hlavou Veronika. Tyto symptomy potvrzuje i odborník z motolské nemocnice. Oba také dodávají, že velmi záleží na tom, kolik laktózy člověk přijme.
„Záleží, co jsem jedla, kolik jsem toho snědla a co jsem si k tomu třeba dala nebo jedla zbytek dne. Jeden jogurt nalačno mi udělá problém. Když si jej dám po obědě, poté, co jsem snědla spoustu jiných věcí, tak jej někdy zvládnu v pohodě. A to je podle mého na tom to nejhorší, protože nemůžeš s jistotou určit nikdy nic,“ stěžuje si.
V tom lepším případě však někteří lidé mohou tolerovat více laktózy. „Střevní sliznice nemusí produkovat buď žádný enzym, nebo je jeho tvorba omezená v určité procentní škále. Proto i při intoleranci laktózy může někdo dobře tolerovat některé sýry obsahující méně laktózy, ale netoleruje již mléko nebo jogurty, jež obsahují více laktózy a podobně. Rovněž je však nutné dát si pozor i na jiné potraviny nebo léky, kde může být mléčná laktóza také obsažena nebo přidána,“ doplňuje předseda Společnosti pro výživu.
Další problémy
Veronice dělá největší problém to, že má omezené možnosti konzumace jídla a pití na cestě či ve výše zmíněných kavárnách. „Dnes už je to díky rostlinným mlékům mnohem lepší,“ oddychuje. „Každopádně kdekoliv, kde se necítím ‚v bezpečí‘ a vím, že když něco takového sním, může nastat problém, je to nepříjemné,“ svěřuje se.
Nejhorší problém má s výše zmíněným mlékem, na nějž navázaly jogurty, tvaroh, smetanové výrobky nebo mozzarella. Na druhou stranu u tvrdých sýrů jako eidam, gouda nebo leerdammer tolik laktózy není přirozeně, takže zde problém prý úplně není. Takovým trochu skrytým nepřítelem jsou jogurtové dresinky.
Do boje proti laktózové intoleranci je tak třeba nastoupit zejména doma v kuchyni. Jinak je ale možné jíst venku kupříkladu veganské varianty jídel. Což ale není věc, kterou by Veronika ráda dělala vždy, proto využívá tzv. laktázových tablet. Nahrazují enzym, který v zažívacím traktu chybí. Dají se koupit v lékárně nebo drogerii.
„Tablety vydrží tak dva měsíce a stojí kolem 200 korun,“ uvádí a zároveň rychle dodává, že nákupčí musí vědět, že ochrana není úplně stoprocentní. „Existuje doporučené dávkování, že si máš vzít jednu. Ale to je přesně ono. Ty nikdy nevíš, jestli to bude stačit. Buď si dáš jednu a bude to stačit, nebo si dáš dvě a nebude to stačit vůbec. Je to přesně o tom, co jsem říkala. Pokaždé je to jiné,“ říká.
Co s tím?
Jak proti nemoci bojovat podle odborníků? „V případě obtíží musíme laktózu ze stravy vyloučit nebo snížit v rámci její tolerance. Primární intoleranci sice neovlivníme, ale sekundární intolerance se může i zcela upravit,“ přináší pozitivní náhled Tláskal.
„Například při autoimunitním onemocnění celiakií, které se rozvíjí v rámci reakce na lepek, se může při postižení střevní sliznice rozvinout i laktózová intolerance. Po zavedení bezlepkové diety se znormalizuje střevní sliznice, obnoví se tvorba enzymu laktázy a intolerance laktózy ustoupí,“ dodává.
Nutná je také jasná úprava jídelníčku. Lidé s laktózovou intolerancí trpí nedostatkem vápníku nebo i bílkovin. Lékař proto doporučuje nákup bezlaktózových výrobků. Pokud je možné koupit vitamíny nebo další potravinové doplňky, musíme se spolehnout na ně. Dobré je také dávat si pozor, jestli nejsme například choulostiví na lepek. „Laktózová intolerance může být prvním příznakem celiakie, může souviset i s jiným postižením tenkého střeva,“ připomíná Tláskal.
Veronika naštěstí s lepkem problém nemá. Prozatím. Momentálně se spíše zajímá o bezlaktózový sortiment a jeho „širokost“. „Sortiment je poměrně široký. Dnes i v jednotě na vesnici mají víc bezlaktózových věcí, nejen krabici mléka,“ myslí si. Problém tak vidí jinde.
„V sortimentu mi chybí pár věcí, ale není to tak hrozné. Problémem je spíš cena. Ty věci jsou fakt drahé a myslím, že spoustě lidí to může přinášet problémy. Když to stojí dvakrát tolik, co ostatní věci, tak si to třeba nemohou dovolit,“ upozorňuje.
K tomu nám přidala ještě tip, která bezlaktózová potravina jí chybí. „Bezlaktózový kefír,“ odpovídá okamžitě. „A bezlaktózová zmrzlina, která by nebyla sorbet. Mléčná alternativa bez laktózy je podle mého názoru docela díra na trhu,“ pobízí české podnikatele.
Test bezlaktózových mlék
Proto jsme se rozhodli trochu pomoci a otestovat, která bezlaktózová mléka jsou z těch nejobyčejnějších ta nejvýhodnější. Zajímalo nás, jestli u nich najdeme nějaký rozdíl, kolik dnes tato mléka stojí, jestli se dají koupit opravdu ve všech obvyklých obchodech a v jakém množství.
Prošli jsme si pět základních řetězců, které jsou i v každém malém městě v Česku – Lidl, Kaufland, Billa, Tesco a Albert. V každém z nich jsme našli minimálně jednu značku trvanlivého belaktózového mléka, které jsme vyzkoušeli. V našem případě jsme brali polotučná mléka, která mají všechna 1,5 % tuku.
Nature's Promise Free From bez laktózy
Obchod: Albert Cena: 25,90 Kč Výrobce: Mlékárna Pragolaktos, Praha, Česká republika Obsah laktózy: <0,01 g ve 100 ml
První věc, které si člověk, jenž není zvyklý na bezlaktózová mléka, všimne, je přílišná sladkost. To je rys, který tato mléka mají všechna stejná. Uvnitř je totiž enzym laktázy, jenž rozloží mléčný cukr na dva cukry – galaktózu a glukózu.
Toto mléko bylo sice sladké, i přesto ale neztratilo chuť kravského mléka. Podobně „stejnou“ chuť nemělo žádné další testované mléko. Kromě toho má i nejnižší možný obsah laktózy u prodávaných mlék. Pěkné je i balení, krabice je širší a má uzavíratelné víčko.
Spotřeba mléka je standardní, je třeba jej vypít do 2 dnů. Jediným mínusem je cena, která je ale opodstatněná a z testovaných krabic není nejvyšší.
Hodnocení: 5/5
Tesco Free From bez laktózy
Obchod: Tesco Cena: 23,90 Kč Výrobce: – (vyrobeno v České republice) Obsah laktózy: <0,01 g ve 100 ml
Mléko bylo dost sladké, jeho chuť však nebyla tak dobrá jako u první testované krabice. Spíše připomíná chuť mléka z prášku. Je méně chutnější, jeho konzistence je řidší a ve srovnání s prvním je i tekutina méně hustá. Spotřeba je do 2 dnů.
Co se týče krabice, její otvírání bylo taktéž bez problému. Plusem je také certifikát FSC, což znamená, že mléko pochází z šetrného hospodářství. Bohužel se ale jedná o jedno z těch horších.
Hodnocení: 2,5/5
Mléko Free Lactose Free
Obchod: Billa Cena: 24,90 Kč Výrobce: – Obsah laktózy: maximálně 0,01 g na 100 ml
Zde jsme narazili na krabici, která opravdu neměla dobré otvírání. Kvůli zátce se člověk může potřísnit ani nemrkne. A co se chuti týče, zařadili bychom ji na půl cesty mezi předchozí dvě. Chutí trochu zvláštním způsobem připomíná ovesné mléko a je méně sladké, což ale v tomto případě není zrovna dobrý atribut. Výhodou je, že má spotřebu do 3 dnů.
Hodnocení: 3,5/5
TIP: V obchodech nejsou pouze trvanlivá mléka polotučná, ale i plnotučná. Alternativou mohou být i mléka čerstvá, ta se ale rychle kazí a musí být v chladu.
Pokud ti laktóza nevadí, ale chceš mít akorát lehčí alternativu, existuje i mléko skoro bezlaktózové – Čerstvé mléko od mlékárny Kunín Lehké ráno. Obsahuje maximální množství laktózy v poměru 1 g na 100 ml.
Je mnohem méně sladké a chuťově opravdu velice podobné normálnímu mléku. Každopádně bychom řekli, že mléko Nature's Promise se mu přece jen poměrně vyrovná.
K-free Lactose Frei
Obchod: Kaufland Cena: 22,90 Kč Výrobce: Neuburger Milchwerke, Neuburg, Německo Obsah laktózy: <0,1 g na 100 ml
Tady si člověk musí dát pozor. Existují totiž různé druhy bezlaktózových mlék. Toto mléko německé výroby se sice tváří jako ta ostatní, která se u nás prodávají, nicméně obsah laktózy má o řád vyšší než ostatní. Když si nedáš pozor, může se stát, že i toto „bezlaktózové“ mléko ti může udělat zle.
Také jsme se poprvé setkali s vysokou krabicí, u níž jsme nenašli nějakou závažnější chybu. Chutí připomínalo trošku sójové mléko, přesto bylo stále sladké. Spotřebu mělo stejnou jako mléko z Billy.
Hodnocení: 1,5/5
Pragolaktos Trvanlivé mléko polotučné bez laktózy
Obchod: Tesco, Lidl, (Penny) Cena: 24,90 Kč Výrobce: – Obsah laktózy: <0,01 g na 100 ml
Pragolaktos je česká značka, která vyrábí nejen mléko Nature's Promise, ale také vlastní mléko. Je poměrně častým artiklem v českých obchodech a lze jej najít ve vícero řetězcích.
Nám se jeví méně sladší než ostatní, chuť je takovým „sivým středem“. Na druhou stranu je ta chuť přece jen o trochu lepší než u většiny testovaných mlék. Spotřebu má pouze 2 dny, honosí se však značkou FSC.
Hodnocení: 4/5
Meggle Lacto Lactose Free
Obchod: Tesco (je i ve většině ostatních řetězců) Cena: 44,90 Kč (pořizovací cena ve slevě 29,90 Kč) Výrobce: Rajo s.r.o., Bratislava, Slovensko Obsah laktózy: maximálně 0,01 g na 100 ml
Meggle je vlajková loď bezlaktózových mlék. Prodává se opravdu všude, váhy zde ale vyvažuje cena, která je opravdu vysoká. Přišli jsme na to, že jeho chuť také není úplně nejlepší – chutná tak trochu jako sójové mléko. Musíme ale ocenit balení, které vysvětluje jeho původ, má detailně popsané nutriční hodnoty a vypadá docela dobře.
Hodnocení: 3/5
Výsledek:
I přes vyšší cenu u nás nakonec nejvíc zabodovalo mléko Nature's Promise, na druhé místo jsme zařadili mléko od Pragolaktosu a na třetí místo se dostala krabice, co se ceny a výkonu týče, nejvýhodnější – Mléko Free Lactose Free z Billy. Jakou máš s mléky zkušenosti ty? Dej nám určitě vědět do komentářů.