Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Asi nikomu nemusíme vysvětlovat, že je Česko vnitrozemský stát. Málokdo však ví, že v zahraničí Češi spravují námořní přístav, který jim umožňuje přístup k moři. Jak je to možné?
Svobodná přístavní zóna. Takto se v mezinárodním a námořním právu označuje část území, které leží na území jiného státu než toho, který ho spravuje. Možná jsi o tom ještě neslyšel*a, ale Česká republika takovou zónu má. Jak vypadá a kde ji najdeš?
Česko má pod palcem více než 32 kilometrů čtverečních přístavu s přímým přístupem k moři. Neleží však samozřejmě v Čechách, na Moravě ani ve Slezsku, ale asi 530 kilometrů od našich hranic. Technicky vzato je tak naprosto legitimní říct, že naše země disponuje územím, které má přístup k moři.
Jak je možné, že má Česká republika přístup k moři.
Jak území vypadá dnes.
Jak dlouho platí smlouvy, které nám k moři zajišťují přístup.
Jak je to možné?
Můžeme ale zjednodušeně tvrdit, že Česku náleží území u moře? A mohou území využívat i čeští občané? Jak možná tušíš, všechno je trochu složitější. O zajímavosti nedávno informoval instagramový profil @artur.knows na svých edukativních reels. A pod příspěvkem se hned rozproudila vášnivá diskuse. Co tedy o území víme a jak k němu Česko přišlo?
Zdroj: Google Maps (screenshot)
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíte po odemčení?
Jak je možné, že Česko podobné území má.
Česko disponuje územím s přímým přístupem k moři a značným ekonomickým potenciálem.
Proč tento potenciál nevyužívá. Co se v oblastech děje, nebo spíše neděje.
Všechno začalo v meziválečném období. Po skončení první světové války vstoupila v platnost Versailleská smlouva, která byla součástí mírových jednání na Pařížské mírové konferenci.
Ta určila, že Německo nese vinu za vypuknutí první světové války a je povinno zaplatit státům Dohody (Británii, Francii a Rusku) reparace. Kvůli těmto rozhodnutím Německo o četná území přišlo, například o všechny své africké kolonie. Němci také museli pronajmout několik pozemků ve svých klíčových přístavech ostatním zemím na velice dlouhé období.
Zdroj: RRVCZ.cz
Součástí této dohody bylo také postoupení rozsáhlých území tehdejšímu Československu. V Hamburku a Štětíně, které byly po první světové válce stále pod německou nadvládou (Štětín dnes náleží Polsku), dostalo Československo tři různé pozemky v námořních přístavech, které mu zaručovaly přímý přístup k Severnímu moři.
Moře na 99 let
„V přístavech Hamburk a Štětín pronajímá Německo československému státu na dobu 99 let prostory, které podléhají obecným předpisům o svobodných pásmech a jsou určeny k přímému průchodu zboží pocházejícího z tohoto státu nebo pro něj určeného,“ uvádí se v českém znění článku 363 Versailleské smlouvy.
Versaillská smlouva vydala dekret, který byl v říjnu 1929 potvrzen městem Hamburk a československým státem. Smlouva o pronájmu námořního přístavu, rozsáhlého území a počtu administrativních, technických a skladových prostor byla v následujících letech dále upravována, základním principem však byla doba pronájmu.
Zdroj: RRVCZ.z
Československo se v roce 1993 rozdělilo na Slovensko a Českou republiku, které pronájem na kousek námořního přístavu zůstal. Smlouva uzavřená na 99 let nabyla platnost v roce 1929. To znamená, že platí až do roku 2028, tedy ještě čtyři roky.
Jak české přímořské území vypadá?
Je však třeba zdůraznit, že přístavní lokality Saalehafen, Moldauhafen a Peutehafen neleží přímo na moři, ale v průmyslové zóně městského přístavu Hamburk, který je dnes jedním z největších a nejvýznamnějších evropských přístavů, píše Transport.
Česká přístavní stopa v Hamburku není extrateritoriálním územím, ale zároveň tam platí české zákony. Česká republika má prostřednictvím těchto nemovitostí přímý přístup na volné moře, což jí dává mimořádnou obchodní sílu a posiluje její ekonomiku.
Nákladní lodní doprava je jednou z nejnákladnějších, což dává státům s přístupem k moři nemalou obchodní výhodu, protože poté mohou lépe regulovat tarify a poplatky, které jsou s ní spojené. Češi však celá léta plný potenciál přístavu nevyužívali, a tak od roku 2001 zcela upadá.
Správu přístavu si „přehazovala“ Správa vodních cest a Ministerstvo dopravy. Nájemné za celý areál činilo pouhých 100 tisíc eur ročně, takže asi dva a půl milionu korun, což je na průmyslový areál s potenciálem pro mezinárodní obchod opravdu málo.
V roce 2015 dokonce existoval návrh na kompletní rekonstrukci a obnovu přístavu za zhruba šest milionů eur, nebyl však nikdy realizován. Dnes se některé části pronajímají jako parkoviště pro kamiony, píše se na internetových stránkách Ředitelství vodních cest.
Nejčastěji uváděným důvodem, proč nikdy nebylo dosaženo plného obchodního a provozního potenciálu areálu, byla politická a ekonomická situace. Nejprve velká hospodářská krize, poté druhá světová válka. A protože se přístavy nacházely na území západního Německa, problémem byl i Sovětský svaz, v jehož rámci jsme jako Československo působili.
Stejný osud potkal i malou část svobodné přístavní zóny ve Štětíně, která byla po druhé světové válce připojena k Polsku. Do roku 1998 tamní český přístav prodal všechny své lodě a zjistil, že je finančně výhodnější využívat polské lodě.
Zdroj: Wikimedia Commmons
Paradoxně nejzajímavější plán pro chátrající přístav vznikl v době, kdy Hamburk zvažoval kandidaturu na pořádání letních olympijských her v roce 2024. Projekt počítal s celkovou přestavbou nevyužívané oblasti a vytvořením nových sportovišť a rekreační zóny. Jedno z nejslavnějších německých přístavních měst však nakonec svou nabídku stáhlo.
České přístavní oblasti v Hamburku si tak rozhodně nemůžeme představit jako prosluněnou pláž s lehátky, pískem a osvěžujícím nápojem. Jedná se o čistě průmyslovou zónu, ze které se však lodě mohou dostat přímo do Severního moře.
Zdroj: Wikimedia Commons
Pro českou ekonomiku to však byla – a do roku 2028 bude – velká výhoda, neboť lodě mohou z České republiky plout do Severního moře přes Labe, a to za vynikajících podmínek, píše české Ministerstvo zahraničních věcí.
I když české přímořské území není ideálním dovolenkovým mořem, z ekonomického hlediska poskytuje českým firmám velmi výsadní postavení. Každopádně smlouva na pronájem území končí za čtyři roky. Do té doby však může Česká republika stále využívat přímý přístup k Severnímu moři.
