Podle statistik OECD patří Česká republika mezi největší přeborníky v ne příliš lichotivé disciplíně. Každý občan v průměru vypije 11,7 litru čistého alkoholu.
Česká republika poslední roky v žebříčcích zaměřených na spotřebu alkoholu obsazuje ty nejvyšší příčky (připomenout můžeme například loňský výzkum Eurostatu), a jinak tomu není ani tentokrát. Podle aktuálních statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) totiž průměrný Čech vypil za loňský rok 11,7 litru čistého alkoholu. Společně s Francií tak dělíme v rámci zemí napříč celým světem o druhé místo.
Slováci až na 15. místě
Celému žebříčku vévodí Litva, která má průměrnou spotřebu 13,2 litru čistého alkoholu na jednoho občana. Čtvrté místo pak s 11,4 litry na hlavu obsadilo Rakousko a hned za ním na páté příčce se umístilo Lucembursko, kde jeden obyvatel v průměru za rok vypije 11,3 litru čitého alkoholu. Naši sousedé ze Slovenska zase ročně vypijí „jen“ 9,9 litru, což je řadí až na 15. místo žebříčku.
OECD celou tabulku sestavila na základě posledních dostupných dat, jejichž aktuálnost se však v rámci jednotlivých zemí různí. Zatímco tedy u některých států byly dostupné údaje z loňského roku, jinde musela organizace pracovat se staršími daty.
Spotřeba v Rusku klesá
Není to však poprvé, kdy se na čele žebříčku objevila právě Litva. Ta se totiž podle statistik OECD na prvním místě drží už od roku 2010, kdy z trůnu sesadila Rusko, které si do té doby drželo dlouholeté vedení. Od roku 2003 však v zemi spotřeba alkoholu na jednoho občana klesá, kdežto v Litvě navzdory občasnému meziročnímu poklesu nepřestává růst.
A v posledních letech pomalu roste i v České republice. Pro srovnání stojí za to uvést, že ještě v roce 2010 bylo Česko podle OECD na 10. místě, kdy průměrný občan vypil 11,4 litru čistého alkoholu. V roce 2013 to už bylo 11,5 litru (8. místo) a za loňský to bylo již zmíněných 11,7 litru. Historického maxima pak země dosáhla v roce 2008, kdy jeden občan za rok vypil 12,1 litru čistého alkoholu.
Jak navíc uvádějí Hospodářské noviny, během několika posledních let v České republice také vzrostl počet osob, u kterých hrozí rozvinutí závislosti na alkoholu. Takových lidí je u nás 1,5 milionu, tedy 17 až 20 procent. S nepříznivými fyzickými či psychickými následky kvůli pití alkoholu se pak potýká přes půl milionu Čechů, což představuje 5 až 8 procent. A pro 6,5 tisíce občanů se dokonce konzumace alkoholu stane každým rokem osudnou.
Pomoci má zdražení
Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila by současné situaci v České republice mohlo prospět například zdražení alkoholu, zvýšení spotřební daně nebo investování více peněz do prevence. „Opakovaně se ve většině rozvinutých zemí ukázalo, že změny v dostupnosti a cenotvorbě měly výrazný efekt, a to v podobě jak snížení problémového užívání, tak i frekvence užívání. Je zkrátka rozdíl, jestli vypiji denně šest piv, nebo dvě, nebo jestli si dám pět panáků, nebo jednoho,“ uvedl.
A jak jste na tom s pitím alkoholu vy? Dejte nám vědět níže v komentářích.
