„Raději zabijte mě než mé stromy.“
Jadav Payeng z indického kmene Mišingů žije se svou ženou a třemi dětmi v lesní chýši. Má všechny předpoklady k tomu, aby si jej okolní svět vůbec nevšímal, ale už o něm bylo natočeno několik filmů a napsána kniha.
Dnes 55letý Ind se totiž před čtyřiceti lety rozhodl svérázným způsobem bojovat s erozí a suchem. Na říčním ostrově Majuli v severovýchodní části Indie začal sázet stromy.
Jeho cílem bylo zabránit záplavám, suchu a na opuštěný ostrov přivést život. Začátky byly nesnadné, ale dnes je na ostrově o rozloze více než pěti kilometrů čtverečních bujný lesní porost a zabydlela se zde i zvěř.
Teprve šestnáctiletý Jadav Payeng nalezl svoji motivaci v enormních záplavách a přívalech sucha, které postihly jeho rodnou oblast na konci 70. let.
Dnes je na stejném místě, které dříve představovalo pustinu les větší než newyorský Central Park. V jeho stínu žijí bengálští tygři, nosorožci, ptáci a sezóně se zde usidlují i sloni.
Payengovi jeho les přirostl k srdci natolik, že by radši obětoval sebe než své stromy. Na živobytí si vydělává prodejem kravského mléka a v sázení stromů pokračuje i nadále.
Do své smrti by chtěl zalesněný prostor ztrojnásobit. Na čele mu ovšem v současnosti přidělávají vrásky mnozí pytláci a dřevorubci, kteří chodí do jeho lesa pro zisk.
Jadav Payeng pravidelně vstává o třetí ráno a projíždí se na kole svým lesem. I dnes, když je tvořen stovkami stromů, dokáže určit, který z nich zasadil jako první.
Sám však o pozornost nestál a dlouhá léta stromový park budoval bez povšimnutí. Průlom nastal v roce 2007, kdy si jej povšiml fotograf Jitu Kalita. Ten fotografoval ptactvo v okolí řeky Brahmaputra a zaujal jej ostrůvek zeleně uprostřed vyprahlé pustiny.
Když v něm spatřil Payengu, nejprve jej považoval za pytláka. Když se ale s mužem dal do řeči a zjistil, co vybudoval, rozhodl se o něm natočit dokument. Ten vyšel pod názvem Forest Man a díky němu do Payengova království zavítají ročně stovky turistů.
Následovaly další filmy, dětská kniha Jadav a lesní palác a v neposlední řadě ocenění Padma Šrí od indické vlády. Za příklad jej daly i vědecké špičky Indie. Ty zdůraznily, co dokázal jeden jediný člověk a jak by s erozemi a suchem pomohlo, kdyby se byť jen troškou připojili další dobrovolníci.
