Sam Walton, zakladatel Walmartu, byl ztělesněním amerického snu – začít od nuly a vypracovat se až ke hvězdám. I skoro 30 let po jeho smrti vláda jeho rodiny na špičce žebříčků nejbohatších klanů přetrvává.
Disponují jměním, o kterém se ti nezdálo, a přesto jsi pravděpodobně ani neslyšel o jejich jménech. Schválně, říká ti něco rodina Waltonových? Obyčejnému Čechovi takřka nic neříkající jméno je ve skutečnosti dar; narodit se do té správné rodiny Waltonových totiž znamená být členem nejbohatší rodiny nejen Spojených států, ale světa celkově.
V čem tkví jejich bohatství? Sam Walton, Američan ze státu Arkansas, stál za vznikem největší maloobchodní značky, co se prodeje týče, na světě – Walmartu. V roce 1962 otevřel první supermarket, a od té doby se akorát píše jejich úspěšná historie. To ale není všechno, co rodinu Waltonových ustanovilo nejbohatším klanem; roli hrál i způsob, jak Sam Walton naložil se svým jměním ještě před svou smrtí.
Zajímá tě, jaká byla cesta rodiny Waltnových k pohádkovému bohatství, které podle časopisu Forbes činilo v roce 2020 247 miliard dolarů (5, 282 bilionů korun) a které jim vyneslo prvenství v žebříčku nejbohatších rodin Ameriky? Velice jednoduše – jednoho dne začali podnikat.
Smolař
Už byla řeč o Samu Waltonovi, muži z Arkansasu, který se jednoho dne rozhodl, že si otevře obchod. Před odchodem na frontu světové války se oženil a poté, co se v roce 1945 vrátil, si řekl, že zainvestuje a otevře si vlastní prodejnu.
Jak informuje profesor Richard S. Tedlow z Harvard Business School, Walton neměl žádnou zkušenost s maloobchodem a dělal chyby dokonce ještě předtím, než vůbec mohl otevřít. Když si pronajímal svůj první prostor se zhruba 450 metry čtverečními, franšízu firmy Butler Brothers, vybral nevyhovující budovu na špatném místě. Walton to později sváděl na nezkušenost a přílišné nadšení z podnikání.
V té době mělo v Americe fungovat na 1,7 milionu podobných obchodů, a během 20. století miliony na chlup stejných podniků zkrachovaly. Nebyl proto důvod si myslet, že jej podobný osud nepotká. Vzápětí totiž přišla další rána nájmem. Walton podepsal smlouvu, v níž bylo napsáno, že za nájem budovy v malém městě Newport v Arkansasu bude platit 5 % z výdělku.
Nezkušenému podnikateli se to zdálo jako dobrý nápad, až zjistil, že nikdo na světě by takovou smlouvu nepodepsal. Bylo to prostě moc peněz za málo muziky.
