Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
S Michaelou a Vlastou jsme si povídali o módě, mužích, kteří rádi nosí dámské oblečení, ale i o tom, co takové nošení krásných šatů obnáší.
Michaela se s Vlastou seznámila v roce 2018 přes seznamovací aplikaci a narovinu přiznává, že když přišla na první schůzku a viděla muže s neonově růžovými nehty, začala po místnosti hledat skrytou kameru. Dnes už je však všemu jinak, Michaela s Vlastou jsou manželé a svatebního obřadu se dokonce zúčastnili v takřka totožných šatech.
Manželé, které můžeš potkat v centru Prahy, by rádi změnili pohled společnosti na muže v dámských šatech a razí heslo, že každý se může svobodně rozhodnout, jaké oblečení chce nosit a v jakém stylu se cítí dobře. „Partnera si přece nevybíráte podle oblečení, ale podle toho, jestli si spolu rozumíte, jestli se spolu smějete, jestli máte stejné životní hodnoty,“ říká Michaela.
Váš instagramový profil Genderblender1 vznikl teprve v dubnu roku 2020 a v současné době máte už přes 7 tisíc sledujících. Čekali jste takový zájem?
Michaela: Založili jsme postupně blog i Instagram, chtěli jsme ukázat lidem (nejen mužům, ale i jejich rodinným příslušníkům), že „to“ jde. Že když muž touží nosit šaty, tak může. Aspoň v našich zeměpisných šířkách. Zároveň jsme chtěli ukázat, že ne všichni muži, co touží nosit dámské šaty, balancují na vysokých botách na platformě, mají paruky, umělé řasy a minisukně. Zájem, který vznikl, předčil naše očekávání.
Co se týče sledujících našeho profilu na Instagramu, je zajímavé, že největší skupinu followerů tvoří ženy – 80 %, a to zejména mladé, ve věkové kategorii 18–34 let. Těch je 75 %. Tuzemských sledujících máme asi 13 %, většina z nich nás objevila po uveřejnění rozhovoru v týdeníku Respekt.
Zdroj: se souhlasem Michaely a Vlasty
Čím to je, že máte fanouškovskou základnu především v zahraničí?
Michaela: Máme pocit, že diverzita se více řeší v zahraničí. Konkrétně v západní Evropě je to mnohem více aktuální, žhavé a politické téma. Náš profil sdílela na svém Instagramu německá poslankyně Bundestagu i německá influencerka, kterou sleduje přes milion lidí. Naše svatební fotografie sdílela dokonce i televize RTL, takže nás v podstatě zná celé Německo (smích).
Může to být způsobené i tím, že v zahraničí na muže v dámských šatech nekoukají tak kriticky jako u nás? Hodně cestujete, takže máte i s čím srovnávat.
Michaela: Cestujeme především na Západ a nemyslíme si, že by tolerance byla v jiných zemích o tolik lepší. Oči na nás mohou nechat lidé v Itálii, Rakousku, Německu nebo ve Francii. Jen reakce překvapené veřejnosti jsou různé.
Všichni koukají, muže v šatech nepotkáte každý den. Lidé se nás snaží tajně vyfotit, natáčet. Takovým jsme se snažili vysvětlit, že se chovají neslušně, ale časem jsme to vzdali
Michaela: Všichni koukají, muže v šatech nepotkáte každý den. Lidé se nás snaží tajně vyfotit, natáčet. Takovým jsme se snažili vysvětlit, že se chovají neslušně, ale časem jsme to vzdali, stálo to moc energie a nemůžete „vychovat“ 7 miliard lidí. Jen je to někdy trochu otravné, když se procházíte, a máte za patami nalepený houf lidí s mobily nenápadně na prsou, kteří mají pocit, jak vás převezli, a vy jste si toho určitě nevšimli.
Jen jim nedochází, že jsou asi desetitisící v řadě, a že už to poznáme na první pohled. Nám nevadí, že by si nás někdo vyfotil, ale vadí nám ta forma. To slídění za zády, a pak to lhaní, když jim řekneme, že je nám to nepříjemné. Kdyby se nás předem zeptali, asi bychom to vnímali jinak, a podle situace se i klidně nechali vyfotit. Takhle asi existuje nejvíce našich fotografií a videí s našimi zadky (smích).
Ale vyloženě negativní reakce jsou zastoupené jen málo. Většinou jsou pozitivní, a většinou od žen, které dokáží ocenit sladěný outfit, nebo pěknou manikúru. Tam se zase stává, že žena naprosto ignoruje společenská pravidla a vrhne se s pochvalou k Vlastovi, jako by byla Michaela „neviditelná“. Speciální kapitolou jsou společenské akce, jako například plesy, kdy tak po desáté hodině opadne v přítomných stud a hladina alkoholu v krvi vzroste. Pak se chodí lidi nejčastěji ptát, zdali je to sázka, či jak se Vlastovi tančí na podpatcích.
Když často navštěvujete společenské akce, setkali jste se někdy s tím, že by byl problém s dress codem?
Michaela: Nikdy, ani v Milano Teatro alla Scala, ve státní opeře, v národním divadle, ale ani na plese našich dětí. Je nutné ale podotknout, že i když v dámském oblečení, dress code respektujeme vždy, jen aplikujeme na oba ten dámský.
Dámský šatník je obecně mnohem pestřejší, a také potřebujete mnohem více doplňků na doladění než v případě mužské garderoby
Vlasto, nosíte dámské oblečení vždy, nebo se u vás v šatníku najde i pánské?
Vlasta: Mám dvě skříně, jednu s pánským a jednu s dámským oblečením. Pravda, ta s dámským oblečením začíná být větší, a to zejména kvůli tomu, že dámský šatník je obecně mnohem pestřejší, a také potřebujete mnohem více doplňků na doladění než v případě mužské garderoby.
Ale rád se hezky oblékám, nezávisle na dámském nebo pánském stylu, záleží na náladě a příležitosti.
Zdroj: se souhlasem Michaely a Vlasty
Před více dvěma lety jste měli svatbu, na níž jste oba měli dámské svatební šaty. Bylo těžké je najít?
Vlasta: Ano, bylo, mužská postava je přece jenom jiná, muži nemají pas, prsa, boky, a ne každý střih šatů jim sluší. Výběr šatů se tedy musel řídit mnou, pár jsem jich vyzkoušel, než jsme narazili na „ty pravé“. Štěstí bylo, že měli stejné i na Míšu, jen moje byly slonovinové a Míši čistě bílé. To už se doladit nepodařilo, ale i tak jsme měli ohromnou radost, že se to vůbec povedlo.
K nošení dámského oblečení se navíc váže i mnoho dalších věcí, které nejde ignorovat. Musíte mít oholené ruce, nohy i udržované nehty. Mimochodem návštěvu pedikúry a manikúry doporučuji všem mužům
Věřím, že najít vhodné šaty pro muže musí být náročné. Kdo tráví v obchodech více času?
Michaela: Rozhodně Vlasta (smích). Ale s postupem času už víme, jaký střih mu sedí. Dokonce máme pár vytipovaných značek, které sedí i mužské postavě.
Vlasta: Na sociálních sítích nám píše mnoho mužů, kteří chtějí poradit s oblékáním, není to jednoduché. Móda je pestrá a každý z nás má jiný vkus. Základ je nevypadat jako „běžel jsem kolem prádelní šňůry a visely tam máminy šaty, tak jsem si je vzal“ (smích). K nošení dámského oblečení se navíc váže i mnoho dalších věcí, které nejde ignorovat. Musíte mít oholené ruce, nohy i udržované nehty. Mimochodem návštěvu pedikúry a manikúry doporučuji všem mužům. Je to jeden z viditelných rozdílů – muži ze zemí západní Evropy o sebe a svůj vzhled dbají mnohem více než jejich české protějšky, což je škoda. A myslím, že by to ocenily zejména jejich ženy.
Seznámili jsme se v roce 2018 přes jednu seznamovací aplikaci a přiznávám, že když jsem přišla na naši první schůzku a Vlasta měl neonově růžové nehty, byl to šok a začala jsem hledat skrytou kameru (smích)
V rozhovoru pro Respekt jste zmiňovali, že právě upravené a nalakované nehty bylo to, co Michaelu vyvedlo z míry na vaší první schůzce. Jak jste se seznámili?
Michaela: Seznámili jsme se v roce 2018 přes jednu seznamovací aplikaci a přiznávám, že když jsem přišla na naši první schůzku a Vlasta měl neonově růžové nehty, byl to šok a začala jsem hledat skrytou kameru (smích). Když jsem se Vlasty zeptala, proč nosí nalakované nehty, řekl, že se mu to líbí a že děti nežere.
Zdroj: se souhlasem Michaely a Vlasty
A tím si vás získal? Hned jste věděla, že je to ten pravý?
Michaela: Vůbec ne. Vlasta se mi líbil, ale nehty a sukně jsem řešila. Nakonec, asi i díky Vlastově naprosté otevřenosti, pomyslná „jiskra“ přeskočila.
Ale je nutné říct, že ač to tak vypadá, kluci v sukni se mi nelíbí. Partnera si přece nevybíráte podle oblečení, ale podle toho, jestli si spolu rozumíte, jestli se spolu smějete, jestli máte stejné životní hodnoty
Takže pro vás dámské oblečení nebylo překážkou?
Michaela: Nebylo. Ale je nutné říct, že ač to tak vypadá, kluci v sukni se mi nelíbí. Což si hodně lidí myslí, a asi na tohle téma budu muset napsat článek na náš blog, abych to uvedla na pravou míru. Líbí se mi Vlasta. Partnera si přece nevybíráte podle oblečení, ale podle toho, jestli si spolu rozumíte, jestli se spolu smějete, jestli máte stejné životní hodnoty.
Není to jednoduché, protože společnost to nevnímá jako něco normálního, ale je to pro ni stále ještě sociální odchylka, a vy jdete s kůží na trh. Riskujete vztahy, práci, své sociální postavení. Nechováte se totiž podle očekávání, která jsou spojena s danou rolí
Kdy jste, Vlasto, začal nosit dámské oblečení?
Vlasta: To že se mi to líbí, a že se o to nechci ochudit jsem poznal už v dětství. Ale k tomu, abych veřejně zařadil prvky dámské módy do svého šatníku byla ještě dlouhá cesta. Vlastně jsem to dělal takovou evoluční cestou, kdy jsem postupně zařazoval některé prvky jako např. manikúru, lakování nehtů nejdříve jemnou růžovou barvou, o víkendech pak nějakou výraznější, až po zařazení bot na podpatku nebo sukní. Až jsem se nakonec dostal až k šatům. A to se dělo v průběhu let. Nebyl to žádný revoluční skok z pátku na pondělí.
Není to jednoduché, protože společnost to nevnímá jako něco normálního, ale je to pro ni stále ještě sociální odchylka, a vy jdete s kůží na trh. Riskujete vztahy, práci, své sociální postavení. Nechováte se totiž podle očekávání, která jsou spojena s danou rolí. U mě to bylo jednodušší, protože jsem si nikdy nechtěl změnit pohlaví, a necítil jsem se ve špatném těle, jen jsem si chtěl obohatit šatník, a mohu jednoduše přeskakovat z jednoho břehu na druhý. Pro spoustu lidí je to velké překvapení, protože popkultura tyto lidi vykresluje v určitých klišé, a že jsem heterosexuál a pouze rád obohatím svůj šatník o dámské oblečení je vykolejuje.
Abych to shrnul a odlehčil použiji citát, který je připisován Woody Allenovi: „Proč si snižovat šanci na skóring, vyřazením celého jednoho pohlaví.“ A já bych ho parafrázoval: „Proč se ochuzovat v možnostech oblékání, vyřazením outfitů celého jednoho pohlaví.“ (smích).
Nemůžeme radit někomu, jehož kulturu neznáme a nevíme, zda se na něj na ulici nevrhnou s vidlemi jenom proto, že má na sobě dámské šaty
Co byste poradil mužům, kteří by také rádi nosili dámské oblečení, ale nenašli k tomu zatím odvahu?
Vlasta: Tak asi hlavní rada z mé strany by byla, že nejde jednoduše vylosovat jeden prvek, a ten jen tak zařadit do pánského šatníku, což dost často vidíme že se děje. Je to hodně práce. Mnohem více než si zajít koupit tričko, rifle a tenisky jako v případě pánské módy. Hodně kombinování mnoha věcí.
Dám příklad. Když uvidíte fotku ženy v obleku, ke kterému má lodičky, tak nejde si jen jednoduše vzít pánský oblek a k němu lodičky. Nebude to vypadat hezky. Celý střih je totiž v případě dámského obleku jiný. Jiná délka a střih jak kalhot, tak saka. A samotné lodičky to pak nezachrání. Také střih košile je jiný, počítá s dámskými proporcemi, má většinou větší výstřih a často je to ještě doplněno nějakými šperky. Zkrátka to tak jednoduché není.
A když ty věci úplně neladí, tak se necítíte podvědomě dobře a klesá vám sebevědomí, a to je problém, protože je to na vás vidět, a tím pádem se stanete jednoduše terčem různých posměšků a pokřikování.
Zdroj: se souhlasem Michaely a Vlasty
To samé platí o kvalitě. V dnešní době se dá koupit kvalitní oblečení a rozumnou cenu, a můžete si ho nakoupit přes e-shopy, které vám umožňují zboží v případě nepadnoucí velikosti nebo střihu vrátit. Není možné očekávat, že když si kupujete obleky nebo boty za tisíce nebo o více korun, že vám budou stejně slušet šaty a boty za pár set korun z vietnamské tržnice.
A samozřejmě nejtěžší je najít ten správný střih, který vám padne, a hodí se k vašemu typu postavy. Další doporučení je oblékat se adekvátně k dané příležitosti a svému věku. Zkrátka v padesáti letech a devadesáti kily se nemůžete oblékat jako Ariana Grande. To zkrátka nejde, a nedopadne to dobře. (smích)
Nicméně o rady nás žádají, díky složení našich sledujících, především muži ze zahraničí, a s nimi je situace obtížnější. Nemůžeme radit někomu, jehož kulturu neznáme a nevíme, zda se na něj na ulici nevrhnou s vidlemi jenom proto, že má na sobě dámské šaty. V radách jsme tedy opatrní, ale určitě bych všem doporučil, v rámci možností, aby se rozhodovali svobodně, protože díky tomu získají sebedůvěru, sebevědomí a budou spokojenější.
A co byste naopak Michaelo doporučila vy ženám, jejichž manžel touží po dámském oblečení a ony neví, jak se s tím vyrovnat?
Michaela: Ať nezapomenou přes ty „hadry“, koho mají rády a proč. Někdy se holt o ten svůj život a svou volbu musíte trochu poprat, ale stojí to za to.
