„Vítejte v DCC, Dead Club City!“ Takhle tě britská rocková kapela uvítá na svém novém albu Dead Club City, které se oprávněně stalo deskou týdne.
Zlodějíčci spolu hrají od roku 2012, na svém kontě mají tři úspěšná alba a nyní k nim přidávají další. Dead Club City obsahuje 11 písní, jejichž poslech ti zabere něco málo přes 40 minut, a Nothing But Thieves na něm ukazují, že jsou odvážní, otevření a připravení experimentovat. Právě experimentování nás na této desce zaujalo. Kapela si pohrává s elektronickým indie rockem, mixuje ho s tvrdšími kytarovými riffy, R&B, ale některé písně (Green Eyes :: Siena) připomínají spíše dream pop. Pojďme se na to ale podívat pěkně popořadě.
Neexistuje žádná budoucnost
Otvírák Dead Club City Welcome to DCC je už nyní hitem. Má všechno, co si jen fanoušci a fanynky mohou přát – výrazné synťáky, rozevláté disco-lite beaty a chytlavý text, který už jsme slyšeli zpívat tisíce lidí na festivalu Rock for People. Ačkoli první skladba často určuje, v jakém duchu se ponese zbytek desky, u Nothing But Thieves tomu tak není. Tahle novinka jako by neměla žádný stanovený koncept, ale přesto dává smysl a nebudeš ji chtít vypnout.
Následuje singl Overcome, který je emotivní, zlodějíčci v něm dávají vyniknout kytarám a dovedeme si představit, jak na dovolené projíždíme opouštěnou krajinou a do toho nám do uší hraje Overcome. V podobném duchu se pak nese také Tomorrow Is Closed, ve které mistr vokálů Conor Mason zpívá: „Zítřek není, neexistuje pro nás žádná budoucnost.“ Právě tato věta se pak objevuje i v dalších dvou písních desky Dead Club City. Je to myšlenka, která v posledních letech hraje ve společnosti velkou roli a k níž se upíná čím dál více kapel, jež chtějí vyjádřit nesouhlas s tím, jakým směrem se náš svět vyvíjí. Ať už se třeba jedná o klimatickou krizi, válku na Ukrajině, nebo mezilidské vztahy. „Je čas přijmout šílenství, je to to jediné, co nám zbylo,“ dodává Conor Mason. A má pravdu.
Keeping You Around, City Haunts a Do You Love Me Yet? jdou do R&B a groovu a zpět k rocku se dostaneme pomocí Members Only. Závěrem nás pak odrovnala chaotická Pop The Balloon plná zběsilých zvuků kytar, různých temp a stupňujícího se pocitu, že se blížíme do záhuby a již není cesty zpět. Jedná se o pravděpodobně nejtěžší nahrávku kapely, ze které ti bude běhat mráz po zádech a která tě třeba donutí ke změně, k revoluci.
My desce Dead Club City dáváme 10/10 a ty?
