Proč jsou kolotoče tak drahé, kolik pouťaři vydělávají, jak dlouho trvá atrakce postavit a jaké jsou s nimi na akcích a festivalech největší problémy?
Její rodina a známí mají víc než deset atrakcí a přinášejí radost nejen dětem, ale i dospělým, kteří vyhledávají adrenalinové zážitky. Sofia Kubesová s nimi v létě jezdí po celém Slovensku. Prozradila nám odpovědi na spoustu otázek, které určitě zajímají i tebe, pokud se na kolotoči občas svezeš. Jak lukrativní byznys to ve skutečnosti je, jak se člověk k takové práci dostane a jsou adrenalinové atrakce opravdu bezpečné? Přečti si Sofiiny odpovědi.
Můžu ti říkat kolotočářka Sofie?
(Smích) No, nezní to úplně dobře, ale jestli jinak nedáš... Už mi tak někdy říkali, ale podruhé už si to radši nezkusili (smích).
Jak ti tedy říkají?
Spíš něco ve smyslu, že máme kolotoč..., ale v podstatě je to tak, jsem kolotočářka (smích). Napadá mě i komediantka, ale to asi není tak rozšířené.
Kdybys dostala dvacet korun za každou otázku, jestli jsou kolotoče bezpečné, na jaké dovolené bys teď byla?
Přinejmenším na Maledivách.
A jsou bezpečné?
Ano, jednoznačně.
Jak často se musí nechat kontrolovat a kdo určuje, jestli jsou způsobilé?
Kontrolujeme je každý den před zahájením provozu. Každý rok pak přijde někdo z technické inspekce. Samozřejmě se kontrolují a testují i všechny nové atrakce, které teprve chceme uvést do provozu.
Čím to tedy je, že se někteří kolotočů tak bojí? Koukali moc na Nezvratný osud?
Spíš si neuvědomují, že je větší pravděpodobnost, že zemřou v autě než na kolotoči.
Jak dlouho už u atrakcí pracuješ?
Dostala jsem se k tomu v dětství. Pocházím z rodiny, která kolotoče provozuje už dlouho, jsem dokonce v sedmé generaci, která to dělá. Můj otec a dědeček je dokonce vyrábějí, jak pro nás, tak na export. Aktivně s rodině pomáhám od svých patnácti.
Jak velká skupina kolotočářů jste?
V rodině je nás deset, ale celá skupina našeho Lunaparku čítá celkem sedmnáct lidí. Většinou všichni jezdíme na akce a festivaly. Jen občas se rozdělíme do skupinek.
Kolik máte kolotočů?
V celé naší skupině jich je asi 13. V rámci užší rodiny jich máme osm. Takže každý kolotoč obsluhuje jeden člověk, případně zaměstnanec, který usazuje návštěvníky a návštěvnice a vybírá lístky.
Fungujete všichni dohromady jako jedna firma? Nebo provozujete atrakce zvlášť?
Každá skupina vydělává zvlášť.
A kdo vydělává nejvíc?
To je těžké říct. Dopoledne a v době oběda sem chodí hlavně děti a rodiny, večer a v podvečer pak adrenalinovější atrakce vyhledávají teenageři a dospělí. Takže různé tržby se v průběhu dne střídají.
Která atrakce byla nejdražší a kolik vás stál nákup všech? Mnoho kolotočů vyrobila naše firma AK rides. Vyrobil je můj otec s dědečkem, takže nám přibývaly postupně. Cena nové atrakce se však může vyšplhat i na deset milionů korun.
Jak se tvůj otec a dědeček dostali k výrobě kolotočů? Muselo být dost složité něco takového založit.
Oba se tím zabývali od mládí, takže měli pro atrakce vášeň a bavilo je to. Rozhodli se pak posunout se o úroveň výš a kromě výroby pro vlastní spotřebu začali kolotoče taky vyvážet. Ale znamenalo to různé legislativní požadavky, jako jsou evropské certifikáty, licence, povolení, ale také technické a výrobní požadavky, ať už šlo o výrobní halu, stroje a tak dále.
Jak to financovali?
Majetek pořizovali postupně, pomalu. S prvním kolotočem nám samozřejmě pomohl úvěr, ale tehdy kolotoče neměly takovou hodnotu jako nyní, zejména díky propadu měny.
Kolik v průměru ročně zaplatíte za servis svých strojů?
Vyjde to na zhruba 250 tisíc korun za jednu atrakci, což zahrnuje nejen servis nejen samotné atrakce, ale taky nákladního auta potřebného k její přepravě.
Jak atrakce převážíte?
Všichni dohromady máme devět náklaďáků. Na každou akci jezdíme také s osobními auty a karavany, ve kterých přespáváme.
Na jaké akce vyrážíte? A vezete si kolotoče vždycky s sebou?
Sezóna nám začíná v květnu a končí v říjnu. Ale kolotoče máme například i na vánočních trzích. V průměru máme asi 16 akcí ročně. Momentálně jezdíme po Slovensku, ale v minulosti jsme strávili i několik let na Ukrajině, v Rusku a navštívili jsme také Maďarsko.
Majitelé stánků s občerstvení většinou za místa na festivalech platí. V zahraničí to ale spíš funguje tak, že organizátoři naopak platí „kolotočářům“. Jaký je ten proces u nás?
U nás to rozhodně není jako v zahraničí. Klasicky platíme za pronájem areálu a musíme si vystačit s tržbami od lidí.
Ale protože to děláte dlouhodobě, musí se to vyplácet, ne?
Ano, jasně. Nicméně pokaždé, když prší, jsme rádi, že vyděláme alespoň nějaké peníze. V některých případech jsme rádi, že jsme na nule.
Měli jste někdy období, kdy byste se blížili bankrotu? Ať už kvůli počasí, ale napadá mě i pandemie covidu.
Tak těžké období si nepamatuju. Nejtěžší to ale opravdu bylo během pandemie. Zrušili všechny akce, takže jsme si pronajali soukromý pozemek a postavili lunapark, na jednom místě jsme zůstali i měsíc. Byli jsme tak v Košicích, v Žilině, ale většinou v Bratislavě v Petržalce. Kromě toho jsme v létě neměli jiné příjmy, takže šlo jen o to, abychom z hlediska financí přežili. Tehdy jsem založila i instagramovou stránku Lunapark Petržalka, která teď slouží celé naší komunitě.
Stalo se vám někdy, že se těsně před akcí nějaká atrakce porouchala a vy jste ji nestihli opravit?
Poruchy se občas stávají, ale nepamatuji si, že bychom něco nestihli opravit včas.
Měli jste i nějaké problémy přímo během akce?
Ani ne. Spíše byl problém, když vypadl proud a kolotoč se zastavil. To pak řešíme alternativním generátorem, nejsme vyloženě závislí na elektřině z města nebo něčem podobném.
Došlo u vás někdy k nějakým nehodám nebo zraněním?
Za ta léta jsem neviděla ani nezažila žádné vážné zranění. Maximálně se někdo uhodil do ruky nebo se odřel, když třeba na kolotoči dělal něco, co neměl.
Míváte problémy se zlobivými dětmi nebo teenagery, kteří se chtějí na atrakcích předvádět a riskovat?
S malými dětmi už tolik ne. Spíš s dospívajícími, ale i dospělými, zvlášť když jsou pod vlivem. Ale řekla bych, že někdy by se nám ochranka opravdu hodila. Několikrát jsme museli volat i městskou policii.
Teď taková specifická otázka. Jak řešíte kolize na autodromu? Je u vás dovolené, aby do sebe lidé naráželi?
Nezakazujeme to. Necháváme lidi se bavit a blbnout, pokud to nepřehánějí. Občas se nám stane, že je takhle i rozbijí, ale už se to dlouho nestalo.
Zobrazit tento příspěvek na Instagramu
Jak se vypořádáváte s lidmi, kteří se pozvrací?
Pokud nám atrakci znečistí, požádáme je, aby si ji uklidili. Pokud to ale nezvládnou, musíme to udělat za ně.
Určitě už se stalo, že někdo na vršku kolotoče pozvracel lidi pod sebou, že ano?
Nejspíš ano, ale při té rychlosti a výšce se to jakoby rozprostře. Nehrozí, že by to celé „schytal“ jeden člověk od hlavy k patě. Lidi dole to spíš trochu pocáká.
Jak dlouho trvá postavit a zase složit kolotoč? Řekněme, že akce začíná v pátek a končí v neděli.
Pokud akce začíná v pátek, pojedeme tam pravděpodobně v pondělí. Samotné stavění nám zabere maximálně jeden den. Používáme sice nějakou automatizaci, hydrauliku a podobně, ale je s tím spojeno i hodně ruční práce.
@kubesova7 Další video ze série "Pojď se mnou" 🎡🫶🏽 #fyp #foryoupage #trending #kubesova #knm #daywithme ♬ originální zvuk - kubesova7
Jaká je v tomto podnikání konkurence? Jezdíte na akce, kde jsou podobné atrakce, jako máte vy?Stává se to pořád, stále na akcích potkáváme typově stejné atrakce. Pořadatelům je jedno, že obě skupiny pak vydělají méně peněz, protože si navzájem konkurují stejným produktem. Zvlášť když mají peníze v kapsách od obou. Občas nás to finančně vyloženě poškodí, ale snažíme se nedělat zlou krev a přejít to.
A ty sama na atrakce chodíš? Byla jsi někdy třeba v Prátru nebo v Disneylandu?
Jako dítě jsem si je užívala. Teď už jsem na atrakci nebyla asi dva roky. Navštívila jsem Prátr, Universal Studios i Disneylandu, ale člověk se tam nemůže tolik inspirovat – statické zábavní parky jsou totiž úplně jiné než ty u nás. Mnoho jejich atrakcí se taky mnohem složitěji převáží, to by u nás jen tak nešlo.
Každá akce je jiná a velkou roli hrají i provozní náklady a další služby, ale mohla bys nám alespoň přiblížit, kolik si s kolotoči vyděláváte?
Nebudu to specifikovat, protože lidé pak vidí pouze výdělek a neberou v potaz právě ty náklady.
To znamená, že vidí jenom číslo na na tržbách, ale nechápou, že stovky tisíc spolkne provoz, od servisu, pohonných hmot, pronájmu po elektřinu a mzdy?
Přesně tak. Často si také stěžují na ceny. Ale při nákladech a zdražování všech komodit v posledních letech není možné, aby ceny nešly nahoru. Lidé netuší, kolik úsilí a časových investic se za tímto byznysem skrývá.
Tak mi aspoň prozraď, jestli si vyděláš víc než 1500 eur (37 tisíc korun). Je to víc.
Daří se ti vedle své práce mít taky nějaké koníčky a „normálně“ fungovat?
Kromě kolotočů mám v zimě sezónní práci, školu a snažím se budovat svou vlastní sportovní značku. Daří se mi zvládat i další věci a koníčky.
Určitě na poutích potkáváš spoustu podnapilých lidí. Chodí za tebou také kluci s pozváním na drink a rande?
Bylo jich hodně. Naposledy jsem dostala růži v Terchové, ale ten kluk nevěděl, že mám přítele.
Bylo to někdy trapné, nebo se tomu vždycky spíš zasměješ?
Zažila jsem i hodně nepříjemných mužů. Jsou to většinou starší pánové, často opilí.
Kolikrát jsi už slyšela něco jako „Můžu se s tebou svézt“ nebo podobnou balící hlášku?
Ha, tuhle hlášku jsem naštěstí nikdy neslyšela, což mě vlastně překvapuje. Většinou se potkávám tak půl napůl s takovými těmi vtipálky a s úlisnými muži.
