Fotografie, které nízkofrekvenčními rádiovými vlnami odeslala na naši planetu sonda Juno, jsou úžasné.
Největší planeta naší sluneční soustavy, Jupiter, je 300krát větší než planeta Země. Jde o obří sraženinu plynů – např. vodíku a hélia a organických sloučenin kosmického prachu. Sebevražedná sonda Juno, vážící 3,5 tuny, stála Národní úřad pro letectví a kosmonautiku 1,1 miliardy dolarů (23,4 miliardy korun) a k planetě putovala od srpna 2011 dlouhých pět let – do 4. července 2016. Nutno podotknout, že Jupiter je od zemského povrchu vzdálen 591 milionů kilometrů.
Od té doby tohoto obra obíhá a samozřejmě také zaopatřuje snímky. Nebude to ale dělat navždy – počítá se, že se její mise dostane k samému závěru přibližně v létě tohoto roku, kdy se přiblíží k povrchu planety a tam také shoří.
Poslední obrázky, které se podařilo sondě odeslat, NASA koncem roku zveřejnila v původním černobílém formátu. Obrázků se ujali grafici z celého světa, sdružující se v internetové komunitě vesmírných nadšenců, a fotografie kolorovali. Vznikly úžasné výsledky zachycující monumentální bouře.
Velká rudá skvrna je jen jedním z mnoha hurikánů, tzv. anticyklonů, které zuří na plynovém obru. „Výsledek naší mise zobrazuje největší planetu v sluneční soustavě jako turbulentní svět se zajímavou a složitou vnitřní strukturou, energetickou polární aurorou a mohutnými polárními cyklony,“ říká NASA.
Juno pořizuje fotografie každých 53 dní. Proces fotografování probíhá, z důvodu malého množství fotonů, pomocí dlouhých expozic. Ty můžou trvat i několik týdnů. Takto nafocené snímky se na zemský povrch dostávají skrze nízkofrekvenční rádiové vlny a data se v binární formě odesílají celé týdny.
