Tento týden je tak nabitý, že radši nebudeme plýtvat slovy. Pojďme rovnou na to.
Náš úvod musí být stručný. Proč? Jelikož páteční přehled týdenní hudebních releasů je prostě našlapaný opravdu kvalitními novinkami jako dlouho ne. Činili se zejména zahraniční rappeři konkrétně z Ameriky, v našem výčtu ale nechybí ani evropská legenda nebo světová popstar. Všechno hezky při jednom. Tak pojďme na to!
Camila Cabello – Familia
Nic než strhnutí internetu a neustálé opakování mačkání tlačítka play se u nového releasu Camily Cabello nečekalo. Temperamentní zpěvačka s kubánsko-mexickými kořeny, která již veřejnosti dokázala ať už žánrovou, tak jazykovou versatilitu, vydala v pátek, po třech letech, album Familia, jehož se fanoušci, dle zhlédnutí již známých singlů, nemohli dočkat.
To ale neznamená, že by za ním nebyl příběh. Zpěvačka se při jeho vydání svěřila fanouškům na Instagramu, co pro ni znamená. „Nechci být přehnaně dramatická, ale tohle album mi doslova zachránilo život,“ začala přeci jen trochu dramatičtěji Cabello. „Začala jsem jej psát v opravdu hrozném mentální rozpoložení a ten proces, v němž byl člověk zranitelný a otevřený o svých zkušenostech změnil můj život. Jsem na to album pyšná,“ uvedla.
Single v latino stylu Don't Go Yet dosáhl pouze na Spotify 261 milionů poslechů, video s popovou baladou Bam Bam s Edem Sheeranem vidělo na YouTube skoro 40 milionů lidí za měsíc a na Spotify skoro 80. S releasem celého projektu ještě vyšlo video řekněme američtější/popovější spolupráce psychofreak s oblíbenou WILLOW, na jehož vydání v pátečních 16:00 čekalo přes 11 tisíc lidí.
Nedá se tedy tvrdit, že by nás Cabello něčím překvapila. Když se na situaci člověk podívá střízlivě, asi není ani důvod něco měnit – zajeté koleje slibují líbivé absolutně mainstreamové melodie, miliardy zhlédnutí a s tím také uměleckou volnost. Uvidíme, třeba se později dočkáme uměleckého experimentu, do té doby se budeme muset spokojit s „tuctovým“ A+++ zpěvem a produkcí. Pokud se jedná o tvou krevní skupinu, určitě si to poslechni.
Coi Leray – TRENDSETTER
Zato Coi Leray není žádná „tuctovka“. Rapperka z našeho listu nejvíce hot zahraničních interpretů roku 2022 má co nabídnout v odlišnější rodině. S projektem TRENDSETTER dávala jasně najevo, jaké má o sobě mínění. Tady ale pozor, je nutno si novou desku neplést s kompilací Trendsetter z roku 2021, jelikož poslední projekt je opravdu mnohem více propracovaný.
V první řadě je na něm 20 stop, z nichž snad pouze jedna nemá parametry plnohodnotného tracku. Rozdíl oproti poslednímu velkému projektu EC2 z roku 2019 je také v počtu zajímavých hostů – zatímco před 3 lety se spojila pouze s Trippiem Reddem, páteční tracklist odhalil sloky velikánů – a to jak těch zajetějších v čele s Nicki Minaj, Lil Durkem, G Herbem nebo Young M.A., tak s těmi podobně kariérně starými jako Pooh Shiesty, Lil Tecca nebo Young Bleu.
Bostonská rodačka, o níž se neustále v kuloárech vypráví, že se rozchází s přítelem a dalším rapovým talentem Pressou, již vydala k albu pětici klipů, z nichž poslední byl právě s výše zmíněnou Minaj. Necháme jej tady jako sneak peak k celému albu, ať si uděláš obrázek, jak je na tom Leray nyní. Nastaví trendy? Domníváme se, že ne. Stojí za to to sledovat? Určitě!
Fivio Foreign – B.I.B.L.E
Leray nám poskytla velice užitečný oslí můstek, jelikož hostuje na dalším nově vydaném albu, na které stojí za to upřít pozornost. A mluvíme o albu, na které se čekalo opravdu dlouho. Nicméně v pátek se fanoušci reprezentanta newyorkského drillu, Fivia Foreigna, dočkali. Vyznání, které je trefně označeno jako B.I.B.L.E.
Ne, tohle album není pouze pro věřící. Pokud je třeba v něco věřit, je to talent dvaatřicetiletého rappera, jehož debut je nabit nejen pořádnou porcí stop (17), ale také velmi zajímavými hosty v čele s Quavem, Kanye Westem, Rockym, Yachtym, Polo Gm či Ne-Yem. Spirituální nádech je ale cítit hned od prvních melodií v On God, takže malé meditaci se nevyhneš.
Čemu se také nevyhneš a předpokládáme, že se vyhnout nechceš, je odkaz zesnulého Pop Smokea, hymně pro New York City of Gods a industriálně tvrdé flow s evropským rytmem, jenž je vždycky osvěžením pro naše oposlouchané uši. Určitě jeden ze žhavých tipů týdne.
Omar Apollo – Ivory
Neměj strach, máme také něco pro fanoušky něčeho jiného než hip hopu. V poslední době se čím dál častěji prosazující Omar Apollo vydal debut Ivory a my jsme nemohli nic jiného, než jej sem prostě zařadit. Jeho hlas a muzikantské umění v kombinaci s opravdu milou povahou a kamarádským charakterem dotváří obraz dokonalého umělce, bohéma a milovníka hudby, jehož cestu opravdu sledovat chceme.
Apollova „slonovina“ je plná pop/indie/alternative melodií, častých hlasových harmonií a rapových prvků. Je to veskrze pozitivně znějící deska, přestože ne všechny texty s touto náladou korespondují, se zajímavými hosty. Určitě znáš Kali Uchis, minimálně ze spoluprací s Tylerem the Creatorem a Daniela Caesara zase například se spoluprací s jiným umělcem ověnčeným Grammy Jacobem Collierem. To, že je deska venku, ocenil i sám autor.
Ve svém sáhodlouhém poděkování na Instagramu vysvětlil, co vše pro něj tento projekt znamená. Zmínil šachové partie s Caesarem, velkou podporu ze strany Uchis a také supervizi od samotného Pharella Williamse, jimž se mu dostalo během procesu. Na desce tedy očividně odvedl spoustu práce, což je vidět i slyšet. Proto ti ji nabízíme v přehledu.
Syd – Broken Hearts Club
Doba Odd Future je sice dávno za námi, ale jednotlivě sledujeme každého jednoho člena asi všichni. Proto ti určitě neunikl release zpěvačky, rapperky a DJky Syd, která projednou nechala odpočívat i svou z hlediska SEO hůře dohledatelnou kapelu The Internet a vydala vlastní album s názvem Broken Hearts Club.
Kdo zná The Internet, asi tuší, že zvuk této desky nebude jen tak. Hůře klasifikovatelný žánr, kterému Syd holduje (asi něco mezi funk/pop/alternative melodií spojenou s elektronickými prvky), nás věru okouzlil. Třináctistopá deska odhalila texty plné komplexních vztahů, sebereflektivních frází a touhy, na které jsme zvyklí. A taky jednoho rapového hosta, kterým je, možná překvapivě, Smino.
Příjemně nás ale překvapila také sloka Kehlani na tracku Out Loud, jehož vibe byl až nápadně podobný baladám Tylera the Creatora. Jedinou změnu, kterou by tam dnes již dvojnásobný držitel Grammy udělal, je nejspíš zpěv, jenž by nekompromisně obalil do hávu efektů.
Dokážeme si představit, že si toto album pustíš po těžkém dni v práci hezky s napuštěnou vanou a sklenkou vína, možná během romantického večera s návštěvou nebo i k pravidelnému běhu kolem čtvrti. Je důležité, abys toto album neminul.
Vince Staples – RAMONA PARK BROKE MY HEART
Ještě jednou tvrdý rap. Vince Staples se vrací do svých zajetých kolejí. Osmadvacetiletý rezident z Long Beach v Kalifornii míchá to nejsurovější ze své melancholie, zážitků z roztržek místních gangů a běžného života z Ramona Parku na páté studiové desce s názvem RAMONA PARK BROKE MY HEART.
Pokud máš melancholickou náladu na příběhy, které jsou naplněny hořkosladkými emocemi spojenými s hrdostí, odkud člověk pochází a kam to zvládl dotáhnout, až po nebezpečí, které mu toto prostředí zprostředkovalo, budeš se opravdu bavit. K takovému tématu se nehodí úplně přehnaný trap – uslyšíš spíše uvolněné trapové/trueschoolové bicí a lo-fi melodie. Tak, jak to Vince má rád.
Co k tomu říct víc? Z celkové zpovědi se nedivíme, že mu čtvrť zlomila život. Šestnáct stop a přes čtyřicet minut materiálu k tomu, aby mohl člověk přemýšlet nad tím, jaké měl štěstí, že se nenarodil někde uprostřed Comptonu, ale na sídlišti v České republice. Vibe má ale velmi povedený.
Yung Lean – Stardust
No a konečně švédská legenda. Dnes tak pětadvacetiletému Leanovi přezdívat můžeme. Pokud můžeme mluvit o někom z Evropy, kdo v posledních deseti letech opravdu ovlivnil světovou hudební scénu, bude to právě on. Dva roky nevydal ucelený projekt a čekání učinil přítrž až v pátek, kdy se na sociálních sítích objevil mixtape Stardust.
Jsme rádi. Zdá se totiž, že se Lean již pomalu zotavuje ze svého „přepáleného startu“ do reality života hudebních superstars a znovu začne udávat trendy. Oživil spolupráci s velkými jmény tipu Skrillex a oprášil staré známosti s drain gangem. Když si vezmeme na paškál žánry, kterými Lean proplouvá, narazíme na punkovější pop, klasický psychadelický trap, obyčejný trap nebo instrumental s příchutí UK Garage. Takže celou škálu.
Co se zpěváckého výkonu umělce týče, ten se nejspíš úplně hodnotit nedá. Už několik let se jedná prakticky o jeho značku. My se na Leanovy stopy navíc díváme jako na celek; je to influenční balíček pro všechny, kteří chtějí při poslechu hudby odcestovat na měsíc. Cestu tam a zpět jsme během 12 tracků zvládli hned několikrát.
To je pro tento týden vše. Hudby je spousta, takže jí budeš mít určitě plné uši do příštího pátku, kdy se ti znovu ozveme!
