- produkty a služby určené pro osoby starší 18 let
- sex, nahotu a jiný nevhodný obsah
- násilí, krev nebo obsah nevhodný pro citlivé povahy
Sto lidí, sto chutí. A v sexu to platí dvojnásob. „V diskuzích je nejčastěji zmiňováno, že se jedná o pedofilii, což v mém případě není pravda,“ svěřil se Refresheru jeden z vyzpovídaných mužů.
Z dětských lahviček popíjejí Sunar a milují vůni dětského pudru. Řeč je o dospělých, kteří milují ageplay. Zkusili jsme se na tuto sexuální praktiku podívat jejich očima.
Muži, potlačte své ego. Používání sexuálních hraček je v naprostém pořádku
6. září 2023 v 17:00
Přebalíš mě, tatínku?
Ageplay spadá do kategorie sexuálních roleplay, ale podle odpovědí, které sesbíral Refresher, může také hraničit s praktikou BDSM. Jeden z páru během ageplay zastává roli rodiče, druhý se stane dítětem. Jak starým, to je jen na preferencích těch, kteří ageplay provozují. Někdo se chce stát batoletem, jiný novorozenětem a někdo zase předškolákem či předškolačkou.
V mé výbavě nechybí ani dětský olejíček, dětský pudr, dudlík nebo dětská láhev, do které si občas udělám Sunar.
„I když jsem vyzkoušel už všechny věkové kategorie a dvě pohlaví, tak jsem si v poslední době oblíbil nejvíce hru na malého chlapečka, který je právě v batolecím věku. To představuje především nošení plenek a dětského oblečení, jako jsou například dupačky, bryndák nebo dětské body. V mé výbavě nechybí ani dětský olejíček, dětský pudr, dudlík nebo dětská láhev, do které si občas udělám Sunar. Při této hře se cítím nejlépe v submisivním postavení. Tedy v roli dítěte,“ popsal pro Refresher téměř 40letý muž Karel (jeho jméno jsme změnili, stejně jako jména ostatních respondentů).
Karel má nejraději hru na malé dítě. Tomu se také říká parafilní infantilismus nebo adultbaby syndrom. Je to v podstatě touha hrát roli malého dítěte, a to kojeneckého, batolecího, předškolního nebo školního věku.
O komentář k parafilnímu infantilismu jsme poprosili psychologa Filipa Šinknera z Centra pro sexuální zdraví a intervence NÚDZ.
„Parafilní infantilismus není zahrnut v 11. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí, podle které se moderní sexuologie řídí. Je zapotřebí specifikovat, co myslíte tímto fenoménem. Pro příklad: existují lidé, kteří čerpají sexuální uspokojení např. z nošení plen, dupaček, dudlíků – a potom bychom mohli mluvit o fetišistické preferenci,“ řekl pro Refresher.
„Existují rovněž lidé, pro které je atraktivní zaujmout jednu z rolí, vyznačujících se velmi nerovnou mocenskou dynamikou, a čerpají sexuální uspokojení právě z dominantní či submisivní role (např. „rodič“/„zlobivé dítě“). Bylo by také velkou chybou redukovat ageplay jen na sexuální aspekt. Někteří lidé, kteří ageplay vyhledávají, to dělají kvůli tomu, že se v roli např. batolete, které někdo krmí, chová a přebaluje, cítí bezpečně a nejde jim v tomto kontextu vůbec o sexuální uspokojení.“
Protože se jedná o roleplay napodobující incest, ve společnosti panuje stigma, že lidé provozující ageplay jsou „úchylové“. Podle mužů, se kterými jsme mluvili, to tak ale není. Lidé tyto situace pouze napodobují a sami si uvědomují, že je jejich počínání na hranici společenské přípustnosti. „Ageplay je přitom něco, co se běžně používá i v herectví. Málokterý herec je stejného věku jako postava, kterou hraje, a koneckonců se to používá také v pornu,“ míní Luboš, další z vyzpovídaných mužů.
Ageplay pro mě znamená především únik od hektického životního stylu a příjemný odpočinek.
Lidé vnímají ageplay jako únik od reality. Rádi se převtělí do malého dítěte, které se může zbavit veškeré odpovědnosti, může se jen tak povalovat a veškerou práci za něj udělá rodič. Dominantní a rozhodný rodič, který může neposedné dítě napomenout nebo potrestat. I v ageplay tedy jedinci pracují s tzv. bezpečnými slovy, která celou „hru“ zastaví.
„Ageplay pro mě znamená především únik od hektického životního stylu a příjemný odpočinek,“ dodal Karel. A Honza, další respondent, s ním souhlasí. I pro něj je ageplay útěkem od reality a o fantazírování.
„Nedopatřením jsem zavadil o mokré plenky mladší sestry“
A jak to všechno začalo? U každého jinak. Luboše s ageplay seznámila jeho bývala přítelkyně, která si bez roleplay už nedokázala sex ani užít. Honza k ageplay tíhl odmlada a Karel tuto zálibu objevil úplnou náhodou.
Čistě ze zvědavosti jsem se do plenek počůral, protože jsem chtěl poznat, jaký je to pocit. Bylo to velmi příjemné, když jsem ucítil hebké plenky, které byly rázem mokré a teplé.
„O tuto praktiku jsem se začal zajímat už v dětství, a než se u mě naplno projevila, uteklo spoustu času. Poprvé to bylo ještě v předškolním věku, když se naše rodina rozrostla a mně se narodila mladší sestra. Když jsem si jednou hrál v pokojíčku, nedopatřením jsem zavadil o mokré plenky své mladší sestry. V počátku jsem cítil znechucení, ale také příjemný pocit hebkých látkových plenek. Potají jsem si vzal několik látkových plenek a zalezl se s nimi schovat pod stůl. Čistě ze zvědavosti jsem se do plenek počůral, protože jsem chtěl poznat, jaký je to pocit. Bylo to velmi příjemné, když jsem ucítil hebké plenky, které byly rázem mokré a teplé. Nějak jsem to dál neprodlužoval a hned jsem to musel někam schovat, aby se na to nepřišlo,“ popsal pro Refresher.
Po této zkušenosti Karel na plenky na delší dobu zapomněl. Vše se mu pak vrátilo v první třídě, kdy onemocněl, a aby s ním matka nemusela neustále běhat na záchod, dala mu na noc plenky. Karel z toho byl nejdříve vyděšený, nechtěl si něco takového připustit, ale nakonec šel v plenkách spát. Ráno z toho měl smíšené pocity, ale i příjemný pocit z hebkých látkových plen. Styděl se za to, chtěl na vše zapomenout a především nechtěl přijít o svou důstojnost.
Další zkušenost pak přišla v době, kdy se jeho rodiče rozvedli a Karlovi se narodily dvě malé sestry. „Obě byly ještě malé a nosily plenky. U svého otce jsem byl pořád v blízkosti několika balíků, které byly plné dětských plenkových kalhotek. Nebyly to ty plenkové kalhotky, které jsem znal. V tu dobu se dostaly na trh již jednorázové plenkové kalhotky s pěknými dětskými obrázky. Má zvědavost byla opět silnější než rozum, a tak jsem je večer, když všichni spali, musel vyzkoušet. Byl jsem drobné postavy, takže velikost byla akorát. V tu dobu jsem na sobě začal pozorovat nějaký větší zájem o tyto praktiky,“ vzpomínal Karel.
Měl jsem strach, že se na to přijde. Proto jsem vše rychle zlikvidoval nebo schoval, takže jsem si vlastně moc času v mokrých plenkách neužil.
Postupem času pak už jen pracoval na tom, jak svou zálibu co nejlépe rozvinout a zároveň ji skrýt před okolním světem. K tomu přispěla smrt jeho babičky, kdy Karel začal experimentovat, hledal si novou identitu a k plenkám začal přidávat i různé holčičí oblečení. Plenky se krátce nato staly běžnou součástí jeho života. To ale neznamená, že by se do nich automaticky počůrával. „S počůráváním jsem měl v pozdějším dětství docela veliký ostych, a pokud jsem to párkrát udělal, hned jsem to dal do pořádku. Měl jsem strach, že se na to přijde. Proto jsem vše rychle zlikvidoval nebo schoval, takže jsem si vlastně moc času v mokrých plenkách neužil,“ řekl Karel.
Aby jej nikdo nenachytal v mokrých plenkách a nemusel s ním tento „problém“ řešit ve spolupráci s doktory a psychology, začal si Karel do plenek lít teplou vodu, pomocí které docílil stejného efektu, jako když se někdo počůrá. Tyto experimenty ho postupně začaly vzrušovat, až se z nošení plenek stala závislost, která v mnoha případech končila sexuálním uspokojením.
Prožil jsem si poprvé své nové a lepší dětství
Zásadní zlom pak přišel v době, kdy Karel začal bydlet sám a mohl si konečně vyzkoušet, jaké to je být se vším všudy zase malým dítětem. Začal nakupovat různé druhy plenek, oblečky, počůráváním zkoumal účinnost těchto plenek a natolik si na ně zvykl, že měl problém jít bez nich ven. Izoloval se od světa, kvůli čemuž se u něj začaly projevovat různé psychické problémy. Nějakou dobu žil s poruchou osobnosti a měl maniodepresivní stavy. Ty trvaly zhruba dva roky.
Tato záliba v sobě skrývá i různá nebezpečí, která mohou dosti zkomplikovat život, a tak je důležité brát na zřetel, že všechno by mělo být s mírou.
„Do značné míry mi to komplikovalo život, ale zároveň jsem dosáhl svého zadostiučinění. Prožil jsem si poprvé své nové a lepší dětství. Pak následovala několikaroční abstinence, protože už to takhle dál nešlo. Musel jsem si vybudovat nějaké sociální postavení, které jsem během svého experimentování ztratil. Tato záliba v sobě skrývá i různá nebezpečí, která mohou dosti zkomplikovat život, a tak je důležité brát na zřetel, že všechno by mělo být s mírou,“ dodal Karel s tím, že nyní žije ve dvou různých světech – jeden je reálný a druhý je taková říše fantazie. Říše, v níž může být malým chlapečkem, ale nikdy nesmí zapomenout vrátit se zavčasu do reálného světa.
Vše je jen o fantazii
A právě o útěku do říše fantazie celý ageplay je. „Pomocí ageplay se člověk může v hlavě omladit nebo zestárnout, může si s partnerem představovat nejrůznější situace atd. Sex díky tomu nemusí být jen monotónní, ale hravý, plný fantazie. Pokud to navíc člověk spojí s roleplayem, tak má nekonečné možnosti a každý sex může být v něčem nový. Jediné, co člověka omezuje, je jeho nebo partnerova fantazie,“ míní Luboš.
KVÍZ: Polovina mladých mužů neví, kde má žena klitoris. Jsi na tom lépe?
8. srpna 2024 v 11:00
Jeho nejoblíbenější scénář je ten, kdy si spolu s partnerkou bude hrát na tátu a dcerku. Věk, limity a další pravidla pak závisí na tom, na čem se oba domluví. Více o tom však Luboš nechtěl mluvit, stejně jako Honza, který se naopak rád pasuje do role malého chlapce.
Silné plenky a plenkové kalhotky mu dodávají pocit jistoty a bezpečí. Vůně dětského olejíčku a dětského pudru mu intenzivně připomíná dětství.
O svůj oblíbený scénář se s námi ale podělil výřečný Karel. Tomu se na ageplay nejvíce líbí navození regresivního stavu do batolecího věku, kdy u něj dochází ke zbavení se veškerých povinností a zodpovědnosti. V dětském oblečení má pocit bezbrannosti a nevinnosti. Silné plenky a plenkové kalhotky mu dodávají pocit jistoty a bezpečí. Vůně dětského olejíčku a dětského pudru mu intenzivně připomíná dětství. Dudlík a dětská láhev mu zase pomáhají překonat pocit studu a zostuzení. To celé v něm vyvolává určitý pocit vzrušení.
„To celé dohromady mi připomíná mé bezstarostné dětství, které mohu při této hře prožívat kdykoliv znovu. Je to pro mě připomínka vlastního dětství anebo prožití nového a lepšího dětství. Zároveň je to útěk od zodpovědností a starostí dospělého života,“ doplnil své myšlenky Karel.
Zlobivý Honzík!
Oblíbený scénář Karla ti představíme níže. Je velmi dlouhý, ale snáze tak pochopíš, co lidi provozující ageplay prožívají, jak se ohledně toho cítí, a třeba se díky tomu dokážeš vžít do jejich kůže a zbavíš se předsudků.
Hra většinou začíná v koupelně vžitím se do role školáka, který se ve škole počůral, ale doma se to zatím bál někom říct. Myslel si, že to doma utají a následující den půjde zase do školy, jako by se nic nestalo. Jenže jeho rodiče se vše dozvěděli už během dne díky telefonátu od paní učitelky. Rodiče se rozhodli, že pro chlapce připraví nějaký trest, aby si pamatoval, že to, co se stalo ve škole, se prostě nedělá. Chtěli, aby chlapec dostal pořádně za vyučenou. Rodiče měli během dne dostatek času nakoupit vše potřebné, aby mohli pro chlapce připravit trest. Právě proto jeho trest může začít ještě dnes večer. Chlapec si nic netušící jde dát večerní koupel. Zatímco se koupe, jeho rodiče připravují na posteli plenky a plenkové kalhotky. Když chlapec dokončí svoji koupel, jeho matka vstoupí do koupelny. Chlapec stojí ve vaně celý nahý a ještě celý mokrý. Rád by se před maminkou schoval alespoň za ručník, ale není kam. Maminka totiž vzala jeho osušku do ruky a na chlapce s přísným výrazem spustila, že si musí promluvit.
Chlapec tam stál překvapený a trochu vyděšený. Maminka na chlapce spustila: „Teď mě dobře poslouchej, Honzíku. Já moc dobře vím, co se ti dnes ve škole přihodilo. Moc mě mrzí, že jsi mi to neřekl. Já jsem si myslela, že už jsi velký chlapec a že se mi můžeš se vším svěřit. Takhle se přece velcí a rozumní chlapci nechovají. To jsem se v tobě velmi zklamala. Já už si s tebou nevím rady. Když nejsi schopný se chovat jako velký chlapec, musí nastat zásadní změna. Jelikož se pořád chováš jako malé dítě, tak jsem se rozhodla, že i já se k tobě budu chovat, jako bys byl ještě malé dítě.“
Chlapec nechápal, co tím maminka má na mysli. Stál ve vaně a nevěřícně na ni koukal. Takhle se nikdy nechovala. Maminka vzala ručník a Honzíka začala utírat ručníkem. „Podívej se na sebe, vždyť jsi celý mokrý. Ty nejsi schopný se ani pořádně utřít, ale to dneškem končí. Když chceš, abych se k tobě chovala jako k malému dítěti, máš to mít. Ode dneška máš zakázáno cokoliv dělat bez mého souhlasu a počítej s tím, že budu dělat všechno za tebe. Ty nebudeš dělat nic, jen poslouchat mé příkazy. Je ti to doufám jasné.“
Honzík odevzdaně a smutně souhlasil. Věděl, že maminku zklamal, a proto se rozhodl se vším souhlasit, aby si zase získal její přízeň. Honzík nechal maminku, aby ho pořádně utřela ručníkem. Ta pak Honzíka zabalila do ručníku a za ruku ho odvedla do pokoje k jeho posteli. Když Honzík vstoupil do pokoje, tak nevěřícně začal mrkat svýma očima. Na posteli spatřil něco, co by ho snad ani ve snu nenapadlo. Honzík byl celý zaražený a překvapený. Byly to plenky a plenkové kalhotky. Honzíkovi pomalu začalo docházet, co tím maminka myslela, že se k němu bude chovat jako k malému dítěti. V koutku duše ale doufal, že to snad nebude pravda. To už maminka zase spustila.
„Tak teď mě dobře poslouchej, Honzíku. Když se chováš jako malé dítě, tak ho z tebe uděláme se vším všudy. Malé děti nosí plenky a ty jsi malé dítě. To znamená, že plenky budeš nosit také.“ To už Honzík zrudl, až měl červené tváře. Srdce mu začalo silně tlouct a v puse mu vyschlo. Byl z toho celý vyděšený. Maminka ho i přes jeho odpor položila na přichystané plenky a do pusy mu dala dudlík. Honzík se velmi styděl, ale dudlík mu pomáhal ten stud trochu zmírnit. Maminka ho namazala dětským olejíčkem a zapudrovala. Náhle byl Honzík nekompromisně zabalený do pořádného balíku látkových plenek, přes které měl jednorázové igelitové plenkové kalhotky s dětskými obrázky. Přes plenky dostal Honzík ještě dětské body. S dudlíkem v puse vypadal jako opravdové batole.
„Tak mě dobře poslouchej, Honzíku,“ spustila maminka. „Ode dneška budeš nosit plenky 24 hodin denně sedm dní v týdnu a budeš mít zakázáno si je sám sundávat. Když budeš potřebovat, stačí zavolat a já přijdu a dám všechno do pořádku. Je ti doufám jasné, že plenky budeš používat i k tomu, k čemu jsou určené. To znamená, že když se ti bude chtít čůrat, tak to prostě pustíš do plenek.“ Honzík odevzdaně souhlasil, protože mu nic jiného nezbývalo. Maminka dala Honzíkovi vypít láhev se Sunarem, přikryla ho dekou a dala mu pusu na čelo. Zanedlouho usnul.
„Takto večer trochu fantazíruji a potom usínám do klidného a hlubokého spánku. Ráno se probouzím v plenkách a někdy se cítím tak trochu provinile. Tedy tehdy, když jsou trochu vlhké nebo mokré. Někdy se cítím jako opravdové batole, které se ráno probouzí v plenkách. Ráno si někdy beru bryndák a ještě v plenkách posnídám. Někdy papám z dětské mističky. Nestává se to často, ale někdy se do plenek počůrám. Většinou jsem hodné a poslušné miminko, ale někdy se hra zvrtne dokonce tak, že nad sebou potřebuji pevnou ruku. Musím se přiznat, že mám občas sklony k masochismu,“ dodal Karel.
Jak ageplay ovlivňuje osobní život
Jak už z předchozích řádků vyplývá, život se zálibou v ageplay není jednoduchý. Praktika se stala běžnou součástí života některých lidí. Jako se někdo udělá pouze pomocí ruky, jiný třeba může dosáhnout orgasmu pouze v plenkách. Luboš přiznává, že najít si s touto zálibou partnerku není jednoduché. Rád by klidně udělal kompromis, ale vztah, ve kterém nejsou neplněny sexuální tužby, podle něj nikdy nemůže příliš dobře fungovat. Podobně to má také Karel, který má již několik let partnerku, ale ta s ním tento koníček odmítá sdílet. Naštěstí jsou i další věci, které jsou ve vztahu důležité, a s těmi je Karel u své partnerky nadmíru spokojený.
Svoji zálibu samozřejmě skrývám, hlavně tedy před svojí rodinou. Myslím si, že je to hlavně z morálního hlediska.
Co se komunikace s okolím týče, Honza má v životě lidi, s nimiž o ageplay může otevřeně mluvit. Ale protože pracuje jako „kancelářská krysa“, kolegům a kolegyním se raději nesvěřuje. Tak to má i Luboš, který o ageplay mluví jen s některými lidmi. „Ageplay je totiž praktika, při které nás limituje jen fantazie a některé představy by pro někoho mohly být moc. Stejně jako u roleplay některé role,“ míní.
Karel to má jinak. „Svoji zálibu samozřejmě skrývám, hlavně tedy před svojí rodinou. Myslím si, že je to hlavně z morálního hlediska. Své matce bych se sice dokázal svěřit, ale nemyslím si, že by z toho byla dvakrát nadšená. Nechtěl bych se jí nějak dotknout a stejně bych ji z morálního hlediska nemohl před ní provozovat.“
„Svým sestrám to také nemám v plánu říkat, i když to všichni možná tuší. Během mého dospívání se u mě v pokojíčku několikrát našly nějaké plenky, ale já jsem se k tomu nikdy nepřiznal. Od té doby uplynulo spoustu let a já doufám, že se na to zapomnělo. Mám samozřejmě i nějaké přátele, před kterými svoji zálibu nemusím skrývat a před kterými mohu být naprosto otevřený. Jedná se ale pouze o přátele se stejným zaměřením,“ dodal.
„Je namístě přijít za odborníkem, pokud u sebe člověk zaznamená, že se kvůli své sexualitě sám trápí, ubližuje druhým nebo sám sobě či případně pokud má pokušení překročit nějakou legální hranici,“ míní psycholog Filip Šinkner z Centra pro sexuální zdraví a intervence NÚDZ.
„Pokud člověk své neobvyklé sexuální preference realizuje legálně sám nebo se souhlasícím partnerem/partnery a nezpůsobují mu stres či jiné psychické obtíže, nejedná se o něco, co by bylo třeba léčit. Pokud někdo zažívá pochybnosti, zda navštívit odborníka, či ne, může se obrátit na některou z bezplatných služeb, ideálně na linku SexHelp (podrobnosti lze najít na parafilik.cz), kterou spravují odborníci z Národního ústavu duševního zdraví, kteří dotyčnému rádi poradí, jaký je ideální postup v jeho situaci,“ dodává odborník.
Nejsme úchylové ani pedofilové
Muži, kteří se rozhodli svěřit se nám se svými životními příběhy, pravděpodobně mají důvod se skrývat. Nejednou se totiž kvůli zálibě v ageplay setkali s výčitkami, odsouzením i nadávkami. „Moje ex se mě neustále ptala, jestli mi nestačí taková, jaká je. Jestli mi šibe, že jsem úchylný a podobně,“ řekl Luboš s tím, že to bylo velmi vyčerpávající.
S kritikou se setkal také Karel, a to především na sociálních sítích, v diskusích či na seznamkách. Právě na posledních zmíněných platformách se setkal s tím, že jej lidé osočovali, že se jedná o pedofilii, což v jeho případě není pravda. Na osoby s takovým smýšlením nenahlíží se zlobou či závistí. Omlouvá je neinformovaností.
Na tuto kritiku bych reagoval asi tak, že bych se rád šel léčit, ale bohužel není kam.
„V druhém případě jsem se setkal s narážkami, že jsem úchyl a že se mám jít léčit. Na takové reakce jsem se snažil najít odpověď, a dokonce jsem se pokusil vyhledat nějakou léčbu. Bohužel neúspěšně. Nepodařilo se mi najít žádnou instituci, která by se tomuto tématu věnovala podrobně. Na tuto kritiku bych reagoval asi tak, že bych se rád šel léčit, ale bohužel není kam. Psychologické rady nezkušených psychologů opravdu nepotřebuji,“ doplnil Karel.
Podle psychologa Filipa Šinknera z Centra pro sexuální zdraví a intervence NÚDZ se nejedná o nic „hraničního“ nebo „za hranou“. Tedy v případě, že se ageplay odehrává konsenzuálně mezi dvěma (či vícero) lidmi, kteří spolu mohou mít legálně intimní kontakt (anebo jej člověk provozuje sám).
„Zásadní je ale vždy dobrovolnost a to, aby si zúčastnění vyjasnili, co je pro ně v rámci takového kontaktu chtěné a jaké jsou jejich hranice. Jakoukoliv formu hraní rolí také nelze ztotožňovat s tím, že by člověk chtěl něco takového zažít ve skutečnosti (tzn. i pokud někoho přitahuje ageplay, neznamená to automaticky, že ho přitahují reálné děti). Moderní sexuologie za poruchu sexuální preference považuje až stav, kdy kvůli své sexualitě člověk zažívá dlouhodobý distres, ubližuje sám sobě nebo ubližuje jiným lidem – to se ageplay vůbec týkat nemusí. Nelegální jsou materiály (obrázky, povídky atd.), které zachycují v erotickém kontextu osoby mladší 18 let nebo jevící se tak,“ řekl pro Refresher.
Tak co, budeš odteď na milovníky a milovnice ageplay nahlížet jinak? Jsou to lidé jako každý jiný. Tak se na ně zkus přestat dívat skrz prsty.
