Tvůrci oceňované Koruny se v úvodu závěrečné série rozhodli zaměřit na osud slavné princezny Diany. Seriál z toho těží, pomalu je však na čase vrátit se zpátky k tomu, co jej proslavilo v první řadě.
Postav na vodu, připrav si mléko, vytáhni sáček English Breakfast a pohodlně se usaď. Na Netflix totiž čerstvě dorazila závěrečná řada seriálové Koruny, s níž tohle velkolepé vyprávění o nejslavnějším britském rodu pomalu, ale jistě vrcholí. Respektive tam dorazily první čtyři epizody, na ten zbytek si budou muset fanoušci a fanynky počkat až do půlky prosince.
První dojmy ti ale můžeme popsat už teď. Kromě šálku anglického čaje k nim však budeš potřebovat i balík kapesníků, je to totiž zase jednou krajně dojímavá záležitost.
Neštěstí, pořád samé neštěstí…
Ke královské rodině se tentokrát vracíme koncem devadesátých let. Princ z Walesu si vydupal svůj rozvod, usadil se s Camillou, zatímco si dělí péči o děti Harryho a Williama s Dianou, která pro změnu vypadla ze všech oficiálních procedur. A není to šťastné období prakticky pro nikoho.
Diany jsou konstantně plná média, což ji na jednu stranu obtěžuje, na tu druhou ale často působí dojmem, že na sebe pozornost strhává naschvál. Charles se pak snaží získat královnino požehnání pro svůj nový vztah – avšak neúspěšně. A královna? Ta tu na rozdíl od prvních sérií prakticky nefiguruje. Je odtažitá, zcela v ústraní, jako by zahalená do Dianina stínu, a byť dál plní své povinnosti, seriál jí alespoň v této části nevěnuje prakticky žádnou pozornost.
Vše se točí kolem bývalé princezny z Walesu, která přičiněním Mohameda Al-Fayeda konečně poznává jeho syna Dodiho, s nímž ji čeká stručné dobrodružství zakončené poměrně náhle a především tragicky.
Nejen že tuhle událost seriál nastíní už v prvních minutách, ale víceméně všechno k ní od začátku jasně směřuje a je jí zcela podřízeno. Což z úvodu dělá jedno velké čekání na nejhorší a tím pádem slušnou depku. Nepomáhá bohužel ani fakt, že nová várka herců v čele s Elizabeth Debicki, představitelkou Diany, tu depresi ještě umocňuje.
Všichni jsou permanentně skleslí, unavení nebo ublížení. Přesně takhle ponuře se bohužel tvářila už předchozí série, která se taky dočkala vůbec nejhorších recenzí a zároveň nejnižších hodnocení na uživatelských databázích. A minimálně úvod šesté série trpí těmi stejnými problémy.
V alternativním vesmíru?
Co si tvůrci zjevně předsevzali a co zde úspěšně dodržují, je, že se alespoň v tomto úvodu zcela vyhýbají jakýmkoli konspiračním teoriím okolo Dianiny smrti. Místo toho pokládají v průběhu děje malá, nenápadná vodítka, pomocí nichž se dají ty osudové události různě interpretovat. Tady proběhne nečekaná změna řidiče, který si v hotelovém baru dal skleničku. Zde se zase Diana s Dodim zdrželi o pár minut déle, než museli. Tamhle se Dodiho otec rozhodl zatlačit syna do kouta. Podobně záměrných momentů, pokud budeš pozorný*pozorná, tam najdeš celou řadu.
Dohromady tak vlastně vzniká zajímavá mozaika různých „co by kdyby“, kde se dá různě polemizovat, jestli by k nehodě vůbec došlo, kdyby se nestala tahle a tamta věc, případně kdyby se dodržel tenhle a tamten plán. Což je daleko lepší, než kdyby se sáhlo po jedné z variant výkladu a té by se všichni drželi. Takhle zbyla fakta, která víme, a pak spousta „what if“.
„Co je mrtvé, nemůže nikdy zemřít.“
Aniž bychom hledali zbytečné paralely mezi novou řadou Koruny a Hrou o trůny, oblíbená fráze z Železných ostrovů sem přece jen sedí dokonale. Vystihuje totiž prozatím vrcholnou část šesté série zvanou Následky, v níž se nejen příbuzní Diany, ale rovnou celý svět vypořádává s krutou novinou.
Ačkoliv už jsme u tvůrců The Crown zvyklí na určitou řemeslnou úroveň a preciznost ve zpracování osudů královské rodiny, čtvrtá epizoda tohle všechno posouvá ještě o něco výš a nastavuje novou kvalitativní laťku. Snadno tak patří mezi to nejlepší, co jsme zatím v seriálu viděli. Rozhodně se pak jedná o nejlepší díl od konce čtvrté řady. Paradoxně toho přitom tentokrát není dosaženo pomocí famózní práce s hudbou, jako tomu bývalo v minulosti, ale naopak mrazivým tichem, které krutá novina vyvolává.
S touto nečekanou chválou se pak pojí i jedno vcelku odvážné – někdo by mohl říct bizarní – rozhodnutí, tedy zakomponovat do děje scény, ve kterých zesnulá Diana promlouvá s jednotlivými hrdiny seriálu. Je to nezvykle doslovná kreativní volba, nicméně jedna, která se tentokrát vyplatila, protože představuje hezkou klapku za konkrétními vztahy, ať už mezi Charlesem a Dianou, nebo mezi ní a samotnou Alžbětou, a zároveň tečku za výkonem Elizabeth Debicki. Není to však jen v seriálu, v němž Diana ne a ne říct své poslední sbohem.
Princeznin odkaz a co dál
Dianě bylo teprve 36, když v srpnu 1997 došlo k oné smrtelné nehodě v ulicích Paříže. Tou dobou už byl její vliv pár let naprosto neuvěřitelný. Ani ona ale nejspíš nemohla tušit, jak moc její smrt celým světem a zejména Velkou Británií otřese. I to, byť zatím jen krátce, tvůrci stihli naťuknout. A pravděpodobně se k tomu ještě budou muset vrátit. My bychom si ale možná přáli, aby to raději nedělali.
Když jsme výše zmiňovali potíže s pátou sérií, byl mezi nimi i fakt, že Diana seriál přerostla. Co původně bylo především o královně v jednotlivých érách její vlády, se najednou proměnilo v Dianu a spol. Teď jí dokonce byla věnována prakticky půlka poslední série, a kdyby tvůrci chtěli, mohli by se zesnulou princeznou a vším, co její smrt poznamenala, zabývat až do samotného finále. A to by nebylo dobře.
Ačkoliv se tento příběh musel odvyprávět, seriál by se nyní měl vrátit zpátky k tomu, co ho udělalo slavným v prvé řadě. Herečka Imelda Staunton (protivná Dolores Umbridge z Harryho Pottera) doteď v podstatě nedostala šanci přivlastnit si postavu Alžběty tak, jako to zvládly Olivia Colman nebo Claire Foy před ní. Popravdě většina herců z této poslední etapy seriálu byla doteď maličko přehlížena a nyní je na čase, aby ukázali, co v nich je.
Stále nám zbývá několik let, které je třeba shrnout. Dějové linky, které je třeba uzavřít. Historie, již je třeba zarámovat. Tvůrci v čele s Peterem Morganem se přesně na tohle dlouhé roky připravovali a byla by škoda, kdyby jejich velkolepé dobové drama dojelo v cílové rovince na snahu zavděčit se jedné významné osobnosti, která byla svým způsobem zásadní pro chod královské rodiny a pro to, v jaké podobě se nachází dnes, ale rozhodně nebyla tak zásadní jako koruna samotná. Rozjeté to mají solidně, tak snad budeme podobně nadšení i v půlce prosince.