Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Ivan Roubal se do české historie zapsal hned ze dvou důvodů – jako jeden z nejbrutálnějších vrahů Česka i jako jeden z největších soudních omylů.
Když se Ivan Roubal přestěhoval na usedlost Pohádka, plánoval se živit chovem zvířat. Úřady mu to však nepovolily a muž s IQ 112 tak musel vymyslet jiný zdroj obživy. Nakonec začal zabíjet. Dvě své oběti měl údajně předhodit prasatům, tělo zavražděného taxikáře vhodil do jímky a další oběti zase svazoval do kozelce, aby se udusily vlastní vahou. Toto je příběh jednoho z nejobávanějších českých vrahů.
Článek je součástí série Nejznámější případy české mordparty. Zapni si upozornění, ať nepřijdeš o žádný z příběhů, které pro tebe chystáme. Pokud se ti naše krimi články líbí, podpořit nás můžeš vstupem do klubu Refresher+.
Ivan Roubal se narodil 12. května 1951 a poté, co v roce 1970 získal maturitu na zemědělské škole, začal pracovat jako strojvůdce, vlakový průvodčí, topič, dřevorubec a zootechnik. Roubal byl prostě všestranný a nic nenasvědčovalo tomu, že by se z něj během pár let měl stát nejobávanější vrah v historii Česka.
V roce 1973 se Roubal oženil a krátce nato se mu narodil syn Martin. A pak už jako by to šlo s velmi inteligentním mužem z kopce. Ještě v 80. letech 20. století se Roubal stal členem svědků Jehovových, ale protože náboženská skupina nenaplňovala jeho očekávání, před revolucí ji opustil a začal se věnovat okultismu.
Život Roubala se změnil v 90. letech, když si na jihu Čech pronajal usedlost Pohádka. Ta sice nesla kouzelné jméno, ale ve skutečnosti spíše připomínala peklo. O usedlosti se říkávalo, že ji v 19. století obývala čarodějnice, kterou nakonec místní ukamenovali, ale svým posledním dechem prý stihla místo proklít. Může právě ona za to, že se v Roubalovi něco zlomilo?
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemknutí?
Jak se Roubal zbavoval těl svých obětí, které brutálně zavraždil.
Jak se policii podařilo Roubala dopadnout.
Proč soud s vrahem provázelo tolik skandálů.
Za kolik vražd ho soud nakonec potrestal a jestli Roubal přiznal vinu.
Roubal chtěl na Pohádce chovat zvířata, ale protože mu to úřady nepovolily, pořídil si pouze slepice a prasata. Brzy však zjistil, že takovým podnikáním se z něj nikdy boháč nestane a že existují i lehčí způsoby, jak přijít k penězům.
Zdroj: Policie ČR
Své oběti měl předhodit prasatům
Krátce po přestěhování na Pohádku se Roubal seznámil s Františkem Heppnerem, pražským podnikatelem, který chtěl nedaleko usedlosti vybudovat vodní pilu. V tu dobu na Pohádku přijela také Nataša, Roubalova známá z Ruska, které nasliboval život v luxusu. Když však přijela na jih Čech, zjistila, že to všechno byla jen jedna velká lež a místo luxusu ji zde čeká špinavá polorozpadlá usedlost. Nataša byla zklamaná, ale v Česku chtěla zůstat. Rozhodla se proto žít s Františkem Heppnerem, což Roubala pravděpodobně vytočilo a dvojici se pomstil.
V pátek 6. prosince 1991 si František H. ještě vyzvedl svůj důchod, ale pak se po něm slehla zem. A po Nataše také. „Odjel do Německa i s tou svou Ruskou,“ říkal tehdy Roubal lidem, kteří se po starém podnikateli sháněli. Jako by se ho zmizení vůbec netýkalo, začal Roubal drze využívat Františkovo auto a rozprodávat jeho majetek.
Policie tehdy o možném trestném činu neměla nejmenší tušení. Zmizení páru totiž nikdo nenahlásil, těla se nikde nenašla, a tak nepanovalo žádné podezření, že by někdo mohl Františka a jeho přítelkyni zavraždit. Až později Roubalův syn policii řekl, že se mu jeho otec svěřil s tím, co se dvojici stalo. Prý ji zabil a předhodil prasatům, která těla sežrala. U soudu pak syn tuto výpověď popřel a nelze ji tak oficiálně ani potvrdit, ani vyvrátit.
Tělo taxikáře hodil do septiku
Tady však Roubalo vražedné běsnění teprve začalo. A počet obětí inteligentního vraha se již brzy rozrostl. Dne 26. července 1992 zmizel taxikář Vladimír Strnad. Tomu Roubal nabídl k prodeji nemovitost na Českolipsku, kam se také oba muži, každý svým autem, vydali. To bylo naposledy, co Vladimíra S. někdo viděl.
A opět. Jen pár dní po jeho zmizení se Roubal projížděl v jeho autě.
Těla taxikáře se zbavil tak, že jej hodil do septiku neobývaného domu, kde se také o rok později našlo. Bohužel v takovém stadiu rozkladu, že nebylo možné zjistit příčinu smrti a chybělo málo a nebyla by známá ani totožnost zavražděného. Roubal se tak opět vyhnul jakémukoli podezření a v páchání trestných činů neohroženě pokračoval dál. Policie totiž neměla žádné důkazy…
Své oběti svázal do kozelce a nechal je uškrtit se vlastní vahou
Ještě téhož roku v období kolem Vánoc byl Roubal spatřen v novém vozidle. Ve vozidle, které dříve pařilo podnikateli Václavu Horkému. Roubal se dokonce snažil prodat i jeho dům, ale marně. Proč Horký musel zemřít? Roubal mu totiž dlužil peníze, a než aby mu dluh splatil, sprovodil ho ze světa. Okolí pak tvrdil, že podnikatel odjel za dlužníkem do Belgie, a bez sebemenších výčitek začal vybírat peníze ze stánků s bižuterií, které podnikateli patřily. Václav H. nikdy nebyl vypátrán a v roce 1995 ho soud prohlásil za mrtvého.
Vybírání peněz ze stánků se ale nelíbilo dvěma mužům, kteří pro Václava H. pracovali, a Roubalovi se začali bránit. Ještě předtím, než to s nimi vrah ukončil, se však zaměřil i na jiné osoby. V květnu roku 1993 zavraždil důchodce, s nímž se seznámil přes inzerát. Starý muž hledal někoho, kdo s ním bude trávit čas, aby se necítil sám, a vychytralý vrah a zloděj se toho rozhodl využít. Když Václava vezl na prohlídku své usedlosti na Pohádce, brutálně jej zabil a tělo vhodil do Horusického rybníka poblíž Veselí nad Lužnicí. Pak vnikl do jeho bytu, odnesl z něj cennosti a z jeho účtu vybral všechny peníze. Tělo se našlo ještě téhož roku při vypuštění rybníka.
V listopadu roku 1993 Roubal stihl zabít ještě jednoho muže – seniora Václava D., který se živil prodejem pornografie. Policie jej nalezla doma, svázaného do kozelce a se smyčkou kolem krku. Jeho byt byl vykraden. Pachatel z něj odnesl cennosti i více než 400 videokazet. Ačkoli existovali svědci, kteří Václava naposledy viděli s Roubalem, brutální vrah vypověděl, že zesnulý byl masochista a při sexuálních hrátkách omylem uškrtil sám sebe. To už ale policii bylo podezřelé…
Finální „úder“ přišel v březnu roku 1994, když se Roubal rozhodl navštívit prodejce bižuterie, s nimiž měl v minulosti konflikt. Vyrazil do autopůjčovny ZAPAP, kde se zrovna nacházeli Petr Kundra, Peter Magdolena a náhodný taxikář Jiří Semerád. Roubal všechny tři muže svázal do kozelce, přičemž škrtidlo, kterém jim uvázal kolem krku, svázal k jejich nohám, aby oběť udusila sama sebe.
Jediný, koho pachatel nezabil, byl Semerád. „Byli jsme přepadeni, svázáni, okradeni,“ popsal. Roubal ho z kozelce uvolnil. „Tys mi vlastně nic neudělal. Tebe nechám, ať maj policajti zamotanou hlavu,“ měl mu říct. A právě to se mu stalo osudným. Když se Semerád vzpamatoval, zavolal policii. Mordparta už šla na jistotu.
Vyšetřovatelé Roubala ve spolupráci s jedním svědkem dne 30. března 1994 vylákali na stanici metra Náměstí Míru, aby ho mohli zatknout. Spadla klec.
Jenže ani zatčením problémy v případu brutálního vraha nekončily. Soud provázelo mnoho skandálů, včetně toho, kdy soudce Jiří Horký zapomněl Roubalovi prodloužit vazbu a nebezpečný muž obviněný z pěti vražd musel být propuštěn. Policie se tak ocitla před velkým problémem, kdy se obávala, že by mohl prchnout do Švýcarska, kde měl podanou žádost o azyl. Mordparta ale naštěstí jednala rychle a ještě před věznicí, přímo před zraky kamer, Roubala opět zadržela – tentokrát za výhrůžky. Mimochodem soudce Jiří Horký byl za pochybení později potrestán, a to 20procentním snížením platu.
Ani tam ale problémy nekončily. Krátce před vynesením rozsudku bylo oznámeno, že je v soudní síni výbušnina, a budova musela být okamžitě vyklizena a prohledána. Jako by snad někdo Roubalovi pomáhal...
Zdroj: Ondřej Němec / Lidové noviny / Profimedia
Vinu popíral. Nakonec byl odsouzen „jen“ za pět vražd
Ivan Roubal vinu až do posledních okamžiků odmítal. Bránil se, že se proti němu policie spikla, ale všechny nářky byly marné. V roce 1998 padl první rozsudek – Roubal byl za přepadení autopůjčovny odsouzen na pět let za mřížemi. Vraždy mu však kvůli nedostatku důkazů zatím nebylo možné přišít.
O rok později byl Roubal uznán vinným z vražd Petra Kudrny a Petera Magdolena, za což byl odsouzen ke 22 letům za mřížemi. Následně byl také obviněn z vražd Josefa Suchánka, Vladimíra Strnada a Václava Dlouhého a v roce 2000 byl odsouzen na doživotí. Vraždu Františka Heppnera, jeho ruské přítelkyně a Václava Horkého Roubalovi přišít nešlo. Jejich těla se totiž nikdy nenašla.
Ani poté, co Roubal putoval za mříže, však úřady neměly klid. Brutální vrah psal totiž jednu stížnost za druhou – žaloval pojišťovnu VZP, že mu odmítla poskytnout punčochy na křečové žíly, vězeňskou službu vinil z toho, že mu nesprávným léčením zhoršila zdravotní stav, a podal stížnost i na Ministerstvo spravedlnosti, že byl neoprávněně umístěn na pět dní na samotku.
„Podívejte na tuhle knížku, to je Listina základních lidských práv a svobod. Zaškrtal jsem v ní všechno, v čem jsem poškozován (téměř celá Listina je různobarevně proškrtána), a píšu o tom. Třeba státnímu zástupci. On se tím zabývá a pak mi sdělí, že je všechno v nejlepším pořádku,“ řekl Roubal v roce 2002 redakci Blesku.
Všechny jeho stížnosti byly zamítnuty.
Ivan Roubal z vězení už nikdy nevyšel. Dne 28. června 2015 zemřel ve věku 64 let v nemocnici v Karviné, kam byl převezen poté, co se mu ve věznici udělalo zle.
