Jeho dům
Jen pár let starý snímek od Netflixu vypráví o mladém páru z Jižního Súdánu, který se přestěhuje do Anglie, aby začal nový život. Film pak pracuje s tématy kolonialismu i xenofobie, především ale šikovně kombinuje rodinnou tragédii s prvky duchařských hororů, takže z toho vychází velice podnětný kousek, u něhož bys v žádném případě neměl*a věřit hodnocení na ČSFD.
Jeho dům se pyšní poctivou atmosférou, silnými hereckými výkony i kvalitním scénářem, u něhož většinu času nebudeš tušit, kam se bude ubírat dál. Je to možná trochu víc drama než horor, právě takové jsou ale někdy ještě strašidelnější.
Režie: Remi Weekes
Stopáž: 93 minut
Mluv se mnou
Napadlo tě někdy, jaké by to bylo, kdybys mohl*a mluvit s mrtvými? Ve snímku Mluv se mnou se to partě teenagerů díky jednomu záhadnému artefaktu ve spojení s jednoduchým rituálem splní, záhy si však začnou přát, aby se do toho nikdy nepouštěli. Ukazuje se totiž, že když oslovíte záhrobí, záhrobí vás osloví zpátky.
Tenhle letošní hororový snímek z Austrálie od dvojice bývalých youtuberů Dannyho Philippoua a Michaela Philippoua se bude na konci roku řadit mezi nejúspěšnější a nejpovedenější filmy vůbec, už teď má navíc objednané pokračování. Za nás je to každopádně všechno zasloužené, a jestli se u sledování filmů rád*a bojíš, budeš s Mluv se mnou více než spokojený*spokojená.
Režie: Danny Philippou, Michael Philippou
Stopáž: 94 minut
Nicota
Zásadní informací u tohoto snímku je, aby ses za žádných okolností nedíval*a na jeho plakát. Ten ti totiž vyspoileruje to hlavní překvápko i zvrat, který tě v tomhle filmu čeká. Co se totiž zpočátku jeví jako běžný horor, který je jenom trochu víc sci-fi, se záhy změní v totální mindfuck, v němž je navzdory názvu naprosto všechno.
Těžce atmosférická a temná Nicota asi nikdy nebude univerzálně milovaný film, na to je přece jen až moc specifická, až moc divoká, až moc odvážná. Pokud ti ale sedne její lovecraftovská stylizace, praktické efekty a přijmeš hru, kterou s tebou tvůrci hrají, užiješ si ji způsobem jako málokterý jiný film.
Režie: Jeremy Gillespie, Steven Kostanski
Stopáž: 90 minut
The Guest
Tenhle snímek není tak úplně horor, je spíš z ranku mysteriózních thrillerů, na seznam ho ale řadíme kvůli jeho konci, který žánrovou definici rozhodně naplňuje do poslední kapky krve. Film vypráví o rodině, která truchlí nad smrtí syna, jenž padl ve válce. Když tak jednoho dne u jejich dveří zazvoní jeho domnělý parťák, s otevřenou náručí jej přijmou. To se ale ukáže jako velká chyba.
Filmař Adam Wingard si v hororech dlouhodobě libuje, tady ale přece jen udělal malý úkrok stranou, jenom aby pak všechny šokoval tím, co se z filmu vyklube. Největším tahákem filmu je pak výkon Dana Stevanse v roli záhadného Davida, který se nejdřív tváří jako největší sympaťák pod sluncem, jenom aby se později proměnil v… no, to už zjistíš sám*sama.
Režie: Adam Wingard
Stopáž: 99 minut
The Invitation
Film, jehož nízký počet hodnocení na ČSFD překvapí asi nejvíc. Jedná se totiž o naprostý mainstreamový majstrštyk, který není moc starý, má sympatické obsazení, a hlavně naprosto dostane jak svým mansonovským konceptem, tak esem v rukávu na samotném konci.
Snímek vypráví o muži se záhadnou minulostí, který přijme pozvánku na večeři od své bývalé ženy do jejich bývalého domova. Záhy mu však dojde, že s ním jeho hostitelé mají velice nekalé úmysly. A ne, není to paranoia, když po vás doopravdy jdou. V hlavní roli zabodoval nepřiznaný brácha Toma Hardyho Logan Marshall-Green a ty by sis tuhle lahůdku měl*a okamžitě pustit do žil.
Režie: Karyn Kusama
Stopáž: 100 minut