Ve dvaceti vyhoření a vystresovaní – fenomén, který byl kdysi spojován spíše se středním věkem, se dnes přesouvá k mnohem mladším lidem.
Globální nejistota, rostoucí ceny a s tím spojená finanční úzkost – tyto faktory ovlivnily skutečnost, že čím dál častěji zažíváme vyhoření a vrchol stresu mezi 20. a 30. rokem života, a ne ve středním věku, jako tomu bylo v předchozích generacích.
Zjistilo se, že muži a ženy procházejí vyhořením v průměru okolo 42. roku života. Alarmující však je, že až čtvrtina z nich jím prochází už před 30. narozeninami. Na výzkum společnosti Talker Research upozornil časopis Impact.
Vyhoření souvisí s pracovním stresem. Nejvíce ho má generace Z a mileniálové (v pracovním kontextu skupina od 18 do 35 let). Nejvyšší úroveň stresu mají okolo 25. roku života, tedy mnohem dříve než jejich předchůdci. Ti měli tendenci zažívat nejstresovější období kolem 40. roku, tedy v době, kdy se k práci přidala i péče o rodinu.
Finance stresují 59 procent mladých lidí
Velká část generace Z začala pracovat v období pandemie covidu, tedy ve velmi nestabilním období, kdy se společnosti zásadně měnily. Výzkum zjistil, že až 79 procent z těch, kteří si v současnosti hledají práci ve Spojených státech, se cítí frustrováni a znepokojeni.
Svoji roli hrají také rostoucí ceny bydlení a dalších nezbytných výdajů. 59 procent příslušníků generace Z se obává o svou finanční situaci, která je umocněna rostoucími cenami bydlení a dalšími potřebnými výdaji.
Společnost Impact poukazuje na to, že tento problém je umocněn nedostatkem formálního vzdělání, pokud jde o finance. Ve skutečnosti většina mladých lidí získává informace o finanční gramotnosti od svých rodičů nebo ze sociálních sítí. Kromě toho generaci Z výrazně ovlivňuje i osamělost a obavy o stav světa.
