Svět zřejmě brzy přijde o opravdový unikát. V přírodní rezervaci v Keni se zákeřnou infekcí zápasí poslední samec bílého nosorožce.
Život posledního samce severního bílého nosorožce zřejmě visí na vlásku. Sudán, jak se vysoce ohrožený živočich jmenuje, žil až do roku 2009 v ZOO Dvůr Králové nad Labem, poté byl však společně s dvěma dalšími samicemi a samcem téhož druhu, který již zemřel, přemístěn do rezervace Ol Pejeta v Keni. Zde nyní o jeho bezpečí nepřetržitě dbá ozbrojená ochranka. Nyní však pětačtyřicetiletý samec čelí vážným zdravotním komplikacím a vzhledem k jeho pokročilému věku není příliš pravděpodobné, že jej čeká zlepšení.
Problémy se začaly objevovat už na konci minulého roku, kdy se na Sudánově pravé zadní noze rozvinula infekce. Ta podle všeho souvisela právě s jeho vysokým věkem. „Tým veterinářů z několika zemí okamžitě posoudil vážnost zranění a nasadil léčbu, na kterou samec dobře reagoval. V lednu a až do poloviny února se znovu normálně pohyboval a jeho stravovací návyky se rovněž vrátily do normálu. Výrazně se zlepšila i jeho celková aktivita,“ uvedla Andrea Jiroušová, mluvčí dvorské zoo, které samec patří.
Navzdory prvotnímu zlepšení se však u samce projevila další infekce, tentokrát mnohem závažnější a přímo pod tou předchozí. Znovu proto byla nasazena léčba, ale navzdory veškerému úsilí celého týmu veterinářů a ošetřovatelů, kteří se o Sudána dnem i nocí starají, se infekce nehojí dobře. „Současný stav Sudána v nás vyvolává velké obavy – jde o velmi staré zvíře a my nechceme, aby jakkoli trpěl,“ dodala Jiroušová.
Ve volné přírodě je druh nosorožce tuponosého severního považován za zcela vyhynulý, kromě dvou posledních samic a umírajícího samce z české zoologické zahrady pak už v zajetí žádný další exemplář nežije. V září roku 2014 v rezervaci stářím zemřel samec Suni, který rovněž pocházel z dvorské zoo, později téhož roku pak v americké zoo zemřel samec Angalifu. Český samec Sudán tak zůstává tím posledním.
V roce 1960 přitom ještě podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) na světě žilo přes dva tisíce exemplářů tohoto vzácného nosorožce. Kvůli rozsáhlé činnosti pytláků se však jejich počet jen během dvaceti následujících let zúžil na pouhých patnáct.
