Na 12. června připadá Světový den proti dětské práci. Dětská práce je bohužel stále rozšířená, a i když si donekonečna můžeme opakovat, že svým pracovním úsilím děti dostávají šanci zlepšit své životní podmínky, tento úděl si svobodně nevybraly.
Do školy chodit nemohou, místo toho pracují v továrnách či na polích za nepříznivých podmínek a snaží se pomoci svým rodinám vyjít s penězi. Pod dětskou prací si asi představíš černobílé výjevy z průmyslové revoluce, v současné době se ale zejména v rozvojových zemích světa stále využívá – nebo spíše zneužívá. Odhady naznačují, že jde většinou o děti bez vzdělání ve věkové kategorii 5 až 14 let.
Výskyt dětské práce často umožňuje korupce a tlak průmyslových a obchodních zájmů spolu se slabými vládními kapacitami a nedostatkem naléhavosti jednat. Zodpovědnost ve svých rukou však máme i my, spotřebitelé. Obzvlášť když se děti podílejí na výrobě velké části produktů, které používáme ve svém každodenním životě.
Navzdory celosvětovému úsilí a peticím humanitárních skupin však nad touto problematikou často zavíráme oči. Možná za to do určité míry může i náš slovník. „Dětská práce“ zní přece jen o něco lépe než „dětské otroctví“. I když si donekonečna můžeme opakovat, že svým pracovním úsilím děti dostávají šanci zlepšit své životní podmínky, tento úděl si svobodně nevybraly.
Úřad pro mezinárodní pracovní záležitosti ve Spojených státech (ILAB) pravidelně zveřejňuje seznam zboží, které je vyrobené dětskou prací nebo nucenou prací. Pojď se s námi podívat, co mezi něj patří. Kolik z toho máš doma?
Káva
Dáš si kávová zrna z Brazílie, Kolumbie, Guatemaly nebo Kostariky? Na celém světě se za rok vypije kolem 500 miliard šálků kávy, což odpovídá 2,25 miliardy šálků denně. Jen málo milovníků a milovnic kávy si ale uvědomuje, co za tím stojí. Od nelidských pracovních podmínek a obchodování s lidmi až po pracovní vykořisťování při výrobě kávy. Podle ILAB se dětská práce na kávových plantážích využívá v 17 zemích, přičemž největšími dovozci jsou Spojené státy, Německo a Francie.
Pěstování a následná výroba kávy jsou pracný proces, který zahrnuje mnoho mezistupňů, než se finální produkty dostanou do maloobchodních prodejen. Vyžaduje intenzivní manuální práci, jako je sběr, třídění, prořezávání, pletí, postřiky, hnojení a přeprava produktů. Pracovníci plantáží často dřou v intenzivním horku až 10 hodin denně a mnozí čelí nejen dluhovému otroctví, ale i vážným zdravotním rizikům kvůli nebezpečným chemikáliím. Například nezletilí sběrači kávy v Guatemale často mají minimální výdělek: 3 dolary za den.
Pro prodejce kávy je ale extrémně obtížné sledovat původ své kávy a zajistit etické pracovní postupy u zdroje. Kolísání cen kávy navíc často vede k tomu, že farmáři nevydělávají na životní minimum, což ohrožuje přežití a zdraví jejich rodin. Doslova hořká realita.