Že je pro české herce a herečky nemožné prorazit v Hollywoodu? Tak to určitě ne. Pojď si připomenout, v jakých slavných blockbusterech se objevili Roden, Vašut a další.
S blížícími se Oscary, na kterých bude o nejcennější filmové ocenění bojovat i snímek s českou stopou, jsme se rozhodli připomenout, že i přes nenominaci Vln máme stále být na co hrdí.
Pojď se s námi vydat na cestu do minulosti, při které vytahujeme nejen známé filmové blockbustery s českými herci a herečkami, ale i předchozí oscarové úspěchy českých tvůrců a tvůrkyň.
Nosferatu jako horor s českým nádechem
Začít musíme u toho posledního „českého“ úspěchu. V oceňovaném snímku Nosferatu si po boku Lily-Rose Depp a Billa Skarsgårda zahrála hned celá řada českých talentů. A úspěch posbíraly i mladé herečky. Role vystrašených sester (Clary a Louise) si totiž zahrály teprve osmiletá Milena Konstantinova a devítiletá Adéla Hesová.
Film se z velké části odehrává ve východní Evropě, tvůrci tak chtěli obsadit herečky slovanského vzhledu, což obě dívky splňují. A ačkoliv byly holčičky pro film vybrány částečně i z pragmatických důvodů, jejich talent jim rozhodně upřít nemůžeme. Ve filmu je najdeš hned v několika scénách a kromě několika vět anglicky od nich uslyšíš i hororový křik, který se dokonce dostal i do traileru.
Producent Chris Columbus, který mimo jiné pracoval i na snímcích Harry Potter nebo Sám Doma, ale u tohoto neskončil a pro film vybral i další české tváře. Roli jednoho z lovců upírů si zahrál i herec a muzikant Jordan Haj. „Chodí mi hezký reakce, volali z ČT, psali mi z USA. Asi to je fakt masterpiece, a podle všeho ho já nijak nekazím. A jsem evidentně poznat i v plnovousu,“ napsal ke svému výkonu po uvedení filmu na síti Threads. Objeví ve scéně, kdy hlavní hrdina Thomas, kterého ztvárnil Nicholas Hoult, dorazí do malé vesnice kdesi v rumunských horách. A i on ve filmu pronese hned několik replik.
V dalších rolích se pak představili Karel Dobrý jako Yusou, kapitán lodi převážející Orloka, Marek Pospíchal jako první lodník a Jan Pavel Filipenský jako druhý lodník, nebo herečka Tereza Dušková jako ortodoxní novicka. Ve filmu navíc možná poznáš i některé lokace, natáčelo se na zámku v Rožmitále pod Třemšínem, na hradě Pernštejn nebo v pražské Invalidovně.
Češi po boku velkých hvězd i v bondovce
Nosferatu ale není jediným projektem, ve kterém poznáš známé tváře. Hned několik herců a hereček zazářilo rovnou v několika zahraničních snímcích. Například Marek Vašut se objevil ve filmu Blade II, kde ale jako upíří otrok poměrně brzy zemře. Karel Roden si zas v Hellboyovi střihl roli ruského maniaka Rasputina, ve které už přeci jen měl možnost ukázat svůj talent.
Role východních záporáků mu jsou však pravděpodobně souzené, jelikož v 15 minutách po boku Roberta De Nira ztvárnil postavu hlavního antagonisty Emila Slováka a ve scénách dokonce promluvil i česky. To ale není vše, Roden se objevil například i ve filmech The Bourne Supremacy, Bulletproof Monk nebo Running Scared.
Společně s Cillianem Murphym a Jamiem Dornanem si zahrála česká herečka Aňa Geislerová ve filmu Anthropoid. V mezinárodním snímku o příběhu parašutistů Gabčíka s Kubišem, kteří provedli v květnu 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ztvárnila odbojářku a Gabčíkovu partnerku Lenku Fafkovou. Rozhodně tak nelze říci, že se jedná o malou roli, právě naopak.
Oblíbený herec Marek Vašut se pak v zahraničních produkcích objevil spíše v menších rolích, zato ale několikrát. V akčním filmu režisérky M. J. Bassett Solomon Kane pronesl i známou repliku: „It's good“ a ve snímku Blade II si v roli upíra dokonce i česky zanadával.
Samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na slavné duo Voskovec a Werich. Dráha českých (potažmo československých) herců a hereček v zahraničních filmech totiž nezačala až v moderní éře. Jiří Voskovec například ztvárnil jednoho z porotců ve snímku 12 Angry Men režiséra Sidney Lumeta.
Jan Werich pak sice přímo k žádné roli nedospěl, málem ale donesl českou stopu až do bondovky Žiješ jenom dvakrát. Jeho roli ale nakonec dostal Donald Pleasence. Proč tomu tak bylo, však dosud není úplně jasné. Některé zdroje uvádí, že problémem byla Werichova výška, jiné hovoří o jeho špatném zdravotním stavu.
„Já se nepohodl s produkcí, neb chtěli, abych dělal monstrum. Tak si vzali jinýho, ale zaplatili, co podepsali,“ napsal sám Werich v dopisu Voskovcovi. Českého herce ale přeci jen ve filmu spatříš, hned na začátku totiž můžeš v jedné scéně vidět nad ohybem křesla vlasy, které podle mnohých patří právě Werichovi.
Roli ve veleúspěšné sérii Letopisy Narnie pak získala herečka Klára Issová. V pokračování dobrodružného britsko-amerického filmu s podtitulem Princ Kaspian ztvárnila čarodějku. Ve filmu je však její obličej schován pod velkou vrstvou líčidel, jen málokdo ji tak pozná. Dále se Issová představila například ve filmech Děti planety Duna v roli Lichny (po boku českého kolegy Marka Vašuta, který ve snímku ztvárnil postavu Tyekanika) nebo ve seriálu Legenda.
Jako posledního jsme do našeho výběru zařadili Jana Třísku. Ten si zahrál i ve Formanových filmech, jako například ve snímku Lid versus Larry Flynt nebo Ragtime. Objevil se ale i v epizodách seriálů Highlander a Highlander: The Raven nebo v sci-fi sérii Quantum Leap jako Laszlo Panzini.
Tvůrci se zlatou soškou
Jedním z pomyslných filmových cílů pro mnoho herců a hereček (případně režisérů producentů a filmařů obecně) je zisk Ceny Akademie. A ačkoliv se snímku Vlny letos do nejužší nominace dostat nepodařilo, i tak sklidil obrovský úspěch a získal výroční cenu Satellite Award, udělovanou Mezinárodní tiskovou akademií pro nejlepší cizojazyčný film. Jiným snímkům se však podařilo dosáhnout až na vrchol.
Celkem u nás vznikly tři filmy, které si zlatého Oscara odnesly. A to: Obchod na korze (1965), Ostře sledované vlaky (1966) a Kolja (1996). Nominaci si pak odnesly Lásky jedné plavovlásky (1965), Hoří, má panenko (1967), Vesničko má středisková (1985), Obecná škola (1991), Musíme si pomáhat (2000) a Želary (2003).
Z herců si pak Oscara domů odnesl jen Ivan Jandl za americko-švýcarský film Poznamenaní v roce 1949. Také v kategorii za režii máme jen jediné jméno a to režiséra Miloše Formana. Ten si odnesl dvě sošky za filmy Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus a také jednu nominaci za snímek Lid versus Larry Flynt.
Oscara díky filmu Amadeus mají doma také Karel Černý za výpravu a dekorace a Theodor Pištěk za kostýmy. Rozhodně stojí také za zmínku zisk ceny za nejlepší scénář, tu obdržel Sir Tom Stoppard za film Zamilovaný Shakespeare. Stoppard sice žil dlouhou dobu ve Velké Británii, narodil se však v České republice, přesněji řečeno ve Zlíně.
Češi zabodovali také v kategorii za filmovou píseň, odkud si sošku odnesla Markéta Irglová za píseň Falling Slowly k filmu Once, v sekci za nejlepší animaci Oscara vyhrál Jan Pinkava za krátký film Geriho hra a v roce 1965 také Akademie ocenila režiséra českého původu Alexandera Hackenschmieda za krátký hraný dokumentární film To Be Alive!
