Světová nejistota, zdražování a s tím spojená finanční úzkost – i takové faktory ovlivnily skutečnost, že vyhořením a vrcholem stresu si stále častěji procházíme už jako dvacátníci, a ne ve středním věku, jak tomu bylo u předchozích generací.
Na výzkum společnosti Talker Research upozornil magazín Impact.
Ten zjistil, že v průměru si vyhořením Američané a Američanky projdou kolem 42. roku života. Jenže alarmující je, že až čtvrtina si jím projde naopak ještě před třicátými narozeninami.
Vyhoření souvisí s pracovním stresem. Toho má nejvíce právě generace Z a mileniálové (v pracovním kontextu tedy skupina mezi 18 a 35 lety). Největší hladinu stresu mívají kolem 25. roku, což je mnohem dříve, než jejich předchůdci. Ti většinou nejstresovější období zažívali až kolem čtyřicítky, tedy doby, kdy k práci přibyla ještě péče o rodinu.

Finance stresují 59 procent mladých
Co za to může? Velká část generace Z začala pracovat v období pandemie covidu, tedy ve velmi nestabilním období, kdy se firmy zásadně proměňovaly. A tak výzkum zjistil, že až 79 procent z těch, kdo si momentálně ve Spojených státech hledají práci, se cítí frustrovaně a úzkostlivě.
Roli hraje také zdražování. 59 procent generace Z má obavy ze své finanční situace, čemuž nahrávají rostoucí ceny bydlení i dalších nezbytných výdajů. Impact upozorňuje, že tento problém umocňuje i nedostatek formálního vzdělání, co se financí týká. Většina mladých totiž čerpá informace o finanční gramotnosti od svých rodičů.
Generaci Z navíc výrazně trápí i samota a obavy ze stavu světa.