Roky se na menstruační krev pohlíželo jako na něco, co je špinavé, a hlavně nemá být vidět. Bály se jí reklamy na menstruační potřeby, kde se místo ní objevovala modrá tekutina, která s krví neměla co do činění.
Společnost menstruujícím lidem nutila narativ, že by o svém cyklu neměli mluvit a měli by se stydět, když se jim na kalhotách objeví skvrna.
I toto hluboce zakořeněné stigma je jedním z hlavních důvodů, proč medicína tuto tekutinu tak dlouho ignorovala. Zatímco u jiných tělesných tekutin nikoho nenapadne pochybovat o jejich diagnostické hodnotě, menstruační krev byla po staletí odsouvána na vedlejší kolej jako „odpad“, který je špinavý a nemá žádnou větší hodnotu.
Menstruace byla vnímána jako problém, nikoliv jako klíčový ukazatel zdraví, který by mohl zachraňovat životy.
Jenomže právě menstruační krev se prokázala jako skvělý nástroj pro zkoumání zdraví. Každý měsíc napříč celým světem menstruují miliardy lidí. Krev, o které společnost nechce mluvit nahlas, označují vědci*vědkyně za tekutou biopsii. V dnešní době si tedy nemusíme klást otázku, jestli má smysl ji zkoumat, ale jak rychle jsme schopní přenést poznatky z laboratoří do našich životů.
Biologický koktejl: Proč jde o „víc“ než obyčejnou krev?
Abychom pochopili diagnostický potenciál menstruační krve, musíme se zbavit představy, že jde o tutéž tekutinu, která nám koluje v žilách. Studie publikovaná v ScienceDirect potvrzuje, že žilní krev tvoří sotva polovinu objemu. Ten zbytek je fascinující směsí. Najdeš v ní bílkoviny, specifické hormony a proteiny, a v neposlední řadě i buňky odloučené z děložního čípku, vejcovodů a vaječníků.
„Můžete ji použít k hledání jakéhokoli stavu, který ovlivňuje dělohu, a že jich je mnoho,“ vysvětluje pro BBC reprodukční bioložka Christine Metz. Podle ní je tato tekutina v podstatě reportérem zdravotního stavu z místa, kde dochází ke všem složitým procesům.
Historický dluh: Proč jsme zaspali?
Proč tyto poznatky nemáme už padesát let? Odpověď je prostá, věda se po staletí soustředila na „univerzálního pacienta“, kterým byl historicky průměrný muž. Menstruační cyklus byl vnímán jako příliš proměnlivý a komplikovaný, než aby se jím výzkumníci*výzkumnice seriózně zabývali.
Problém nastává ve chvíli, kdy je na menstruaci pohlíženo jako na něco, co má bolet a musí se v naprosté tichosti přetrpět v křečích na chladné koupelnové podlaze.
Ženy byly z mnoha výzkumů dokonce oficiálně vylučovány, aby jejich cyklus „neničil data“. Výsledkem je obrovská propast v informacích, kterou dnes nazýváme gender health gap, o něm si můžeš přečíst tady. Menstruace byla vnímána jako problém, nikoliv jako klíčový ukazatel zdraví, který by mohl zachraňovat životy.
Diagnostika endometriózy a konec čekání
Menstruační krev je podle výzkumů také ideální pro zkoumání a diagnostiku endometriózy. Pro miliony lidí trpících bolestmi, kteří na diagnózu čekají v průměru osm let, představuje výzkum, kterým se zabývá právě Metz a její tým skutečnou naději.
Tato neúměrně dlouhá doba čekání je přímým důsledkem stigmatu. Problém nastává ve chvíli, kdy je na menstruaci pohlíženo jako na něco, co má bolet a musí se v naprosté tichosti přetrpět v křečích na chladné koupelnové podlaze. Výsledkem je, že pacienti*pacientky tráví roky u lékařů*lékařek, kteří jejich symptomy zlehčují.
Metz a její výzkumný partner, genetik Peter Gregersen, zatím studovali více než 3 700 žen s dosud povzbudivými výsledky. V menstruační krvi identifikovali specifické „stopy“, které by mohly nahradit invazivní laparoskopický zákrok.
Došli například k tomu, že mají ženy s diagnostikovanou endometriózou v menstruační krvi drasticky snížený počet děložních NK buněk (natural killers). Právě tyto buňky jsou ale klíčové pro imunitní ochranu a správné udržení embryí. Jejich nedostatek jde tak ruku v ruce s problémy s plodností.
Lekce z pandemie: Když nám chybí data
To, jak málo o menstruaci jako společnost víme, se naplno ukázalo během pandemie covid-19. Tisíce žen po celém světě začaly hlásit změny v cyklu po očkování nebo prodělání nemoci. Protože ale menstruace nebyla součástí původních sledovaných dat v klinických studiích vakcín, lékaři*lékařky zpočátku neměli co říct. Tento informační podtlak okamžitě zaplnily dezinformace a strach z neplodnosti.
Až následné rozsáhlé studie, jako ta publikovaná v Science Advances, potvrdily, že imunitní systém je s menstruačním cyklem úzce propojen a změny jsou reálné, i když dočasné. Kdybychom už tehdy měli nástroje jako chytré vložky, věděli bychom to okamžitě a předešli bychom vlně dezinformací a strachu.
Tabu kolem přirozeného cyklu je totiž jedním z hlavních důvodů, proč je ženské zdraví v medicínském výzkumu stále o desítky let pozadu.
Od cukrovky po rakovinu: Budoucnost v jedné vložce
V roce 2024 byl schválen první test hladiny cukru z menstruační krve (Q-Pad). O co jde? Jedná se hygienickou vložku se snímatelným proužkem, který se po použití zašle do laboratoře. Ukázalo se, že by mohlo jít o revoluční produkt jak pro diabetičky, tak pro včasné zachycení prvních stádií rakoviny.
Studie z roku 2022 ukázala, že vzorky z těchto vložek byly při detekci vysoce rizikových kmenů lidského papilomaviru (HPV) dokonce úspěšnější než tradiční stěry u lékaře*lékařky. Pozorování také naznačují, že by menstruační krev mohla v budoucnu pomoci s odhalením imunitních onemocnění, jako je třeba snížená nebo naopak zvýšená funkce štítné žlázy.
Koncept MenstruAI, publikovaný v časopise Nature, je dalším krokem k péči o ženské zdraví. Jde o nositelnou platformu integrovanou přímo do vložek, která k analýze nepotřebuje ani laboratoř, ani elektroniku. Pomocí změny barvy, kterou uživatelka vyfotí chytrým telefonem, dokáže detekovat zánět nebo rakovinné markery.
Odhození studu jako medicínský pokrok
Jak je možné, že technologii, která dokáže odhalit rakovinu nebo endometriózu z jedné vložky, nemáme v koupelně už dávno? Odpověď hledej v přísných regulacích zdravotnických úřadů v laboratořích a ve stigmatizaci menstruace. Tabu kolem přirozeného cyklu je totiž jedním z hlavních důvodů, proč je ženské zdraví v medicínském výzkumu stále o desítky let pozadu.
A dokud budeme o menstruaci mlčet nebo o ní mluvit jenom za zavřenými dveřmi, budeme i nadále dobrovolně brzdit vědecký pokrok, který může zachraňovat životy a šetřit roky zbytečných bolestí.
Odhození stigmatu není jen o tom, že se přestaneme stydět za krev na kalhotách nebo že přestaneme schovávat vložky a tampony do rukávu, když jdeme na toaletu. Je o uznání toho, že polovina lidské populace má v těle měsíční „diagnostický report“, který jsme se jako lidstvo rozhodli ignorovat jen proto, že nám přišel esteticky nepřitažlivý.
Dnes stojíme na prahu revoluce. Menstruační krev není odpad. Je to soubor dat. Je to nástroj emancipace. A dokud budeme o menstruaci mlčet nebo o ní mluvit jenom za zavřenými dveřmi, budeme i nadále dobrovolně brzdit vědecký pokrok, který může zachraňovat životy a šetřit roky zbytečných bolestí.
