Tato práce ti nabízí život v luxusu, seberozvoj a hlavně vytvoření nadstandardního pasivního příjmu. A to jen tím, že budeš přesvědčovat lidi, aby si kupovali výrobky pro domácnost na webových stránkách, jejichž jsi členem*členkou. Potřebuješ tedy jen internet a přesvědčení. Můžeš pracovat z pohodlí domova a užívat si svobody.
Zní to jako snadný výdělek, peníze, které ti přibudou na účet lusknutím prstu. Řeč je o multi-level marketingu (MLM, pozn. red.)
Na českém i slovenském trhu existuje mnoho společností, které se zabývají podnikáním v MLM. Po rozvoji sociálních sítí se MLM ještě více rozšířil. Možná se ti stalo, že ti do DM na Instagramu přišla zpráva od neznámého člověka, že se mu líbí tvůj profil, jsi mu sympatická*ý a rád by ti nabídl práci snů. Je to jeden ze způsobů, jak lidé z MLM hledají nové členy do svých "větev", a to z jediného důvodu.
Čím více členů, tím větší skupina a tím větší obrat. Mnoho lidí také MLM označuje za pyramidové schéma. Kdo je na vrcholu pyramidy, vydělává nejvíce peněz.
Záleží tedy jen na tobě, jak jsi šikovná*ý a kolik lidí pod sebe najdeš. Výdělky se mohou vyšplhat na extrémně vysoké částky. Ti nejúspěšnější vydělávají statisíce nebo miliony. Co se však pod rouškou těchto tučných výdělků skrývá?
Věřit, nevzdávat se a především věnovat tomuto druhu podnikání úplně všechno. Někdy dokonce i svou duši. Také jsem se do tohoto podnikání pustila a nyní vám budu vyprávět příběh o tom, jak to vypadalo a čím vším jsem si musela projít.
Ovlivňování rozhodnutí a absolutní kontrola nad životy ostatních je pro člověka, který je součástí MLM, jen kapkou v moři. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že toto podnikání má mnohem blíže k sektě než k podnikání.
Mnohdy ani nevíte, kdo bude vaším nadřízeným (mentorem), než se k němu připojíte. V mém případě bylo děsivé to, že navenek úspěšný a podnikavý člověk, který mě do MLM dostal, ve skutečnosti trpěl velkými psychickými problémy, a přesto dokázal ovlivňovat rozhodnutí a jednání lidí kolem sebe.
Než si přečteš celý můj příběh o účasti v MLM marketingu a důsledcích působení v tomto podnikání, rádi bychom ti připomněli, že kvalitní obsah můžeme vytvářet jen díky našim odběratelům. Pokud se ti tedy naše články líbí, můžeš nás podpořit vstupem do klubu Refresher+.
Rozhodla jsem se pod článek nepodepsat, protože se po tom všem obávám o svou bezpečnost a nerada bych dala konkrétním lidem uvedeným v článku příležitost, aby mě znovu kontaktovali.
V mé bývalé práci jsme dostali pozvánku na přednášku o seberozvoji. Když jsme viděli člověka, který ji měl vést, byli jsme všichni ohromeni. Byl to mladý, pohledný muž, který vypadal jako obyčejný smrtelník. Nevěřili jsme, že by tento muž mohl vědět něco o mentorování lidí, natož že by mohl vzdělávat lidi o dvacet nebo třicet let starší než je on sám. Když však začal mluvit, všichni jsme naprosto vnímali každé jeho slovo. Bylo to poutavé a zajímavé.
Byla jsem zhruba v jeho věku a o to víc mě jeho vyprávění zaujalo. Po skončení přednášky jsem na něj celý den myslela a říkala si, že je to dokonalý muž. Hlavou mi bleskla myšlenka, že tak úspěšný, upovídaný a moudrý kluk musí mít hezký a fungující vztah. Také jsem si říkala, že doufám, že i já jednou někoho takového najdu.
Zřejmě jsem ho také zaujala, protože mé přání se splnilo. Večer mě nějak našel na Instagramu a napsal mi. Vyměnili jsme si několik zpráv a všechno šlo velmi rychle. Řekl mi, že by mě rád viděl a že by se rád jen prošel, abychom si nemuseli psát. Později večer jsme se sešli a povídali si dlouho do noci.
Říkala jsem si, že tak moudrého a laskavého člověka jsem snad ještě nepotkala. Stále jsem však nechápala, co přesně dělá a proč je jeho podnikání tak úspěšné.
Jak dny plynuly, zamilovali jsme se do sebe a začali spolu chodit. Během našich schůzek stále s někým telefonoval, řešil životní situace jiných lidí a já stále nechápala, o co jde. Až téměř po měsíci chození a na mé naléhání mě posadil na židli a ukázal mi prezentaci. Byla to prezentace o jeho podnikání v MLM. Do všeho mě zasvětil, vysvětlil mi, jak věci fungují a proč je stále na telefonu. Řekl, že jeho obchodní partneři jsou zároveň jeho přátelé, pomáhá jim ve všech životních situacích a je jejich mentorem.
Byla jsem velmi mile překvapena, věděla jsem, jak MLM podnikání funguje, ale neznala jsem žádného člověka, který by v něm byl tak úspěšný, dokud jsem ho nepotkala. Jeho vyprávění mě natolik motivovalo, že jsem s tím hned chtěla začít sama. Musela jsem si sepsat své sny a cíle, změnit celé svoje myšlení a plně se věnovat podnikání. Byla jsem tak zaslepená, že jsem dala výpověď v práci a rozhodla se věnovat MLM naplno.
Přišel obrovský pád na dno
Tento konkrétní MLM byznys fungoval na bázi výrobků pro domácnost, kosmetiky, drogerie a doplňků stravy. Všechny výrobky, které jsem do té doby používala, jsem musela nahradit těmi od "naší" firmy. Platilo nepsané pravidlo, že pokud jsme si v drogerii koupili něco, co nabízela i naše firma, bylo to prohlášeno za hřích. Pokud jsem něco takového udělala, cítila jsem se velmi špatně, takže jsem se velmi snažila toto pravidlo dodržovat.
Každý den jsem musela psát na desítky profilů na sociálních sítích. Musela jsem začít budovat svou "větev". Byly dny, kdy mi Instagram blokoval psaní na neznámé profily. Bylo jich tolik, že jsem nestíhala psát. Nedokázala jsem však nikoho přesvědčit, aby se k mému podnikání přidal.
Můj kamarád dělal každý týden online schůzky pro nové členy, kde vysvětloval, jak celé podnikání funguje, měl svou prezentaci, kterou neustále opakoval. Tehdy jsem věděla, že musím být potichu, musím být také přihlášená do skupinového hovoru a musím pozorně poslouchat, i když jsem to slyšela mnohokrát a i když jsem byla ve stejné místnosti jako můj přítel.
Ten měl na tato setkání téměř vždy připravenou skleničku rumu, aby ho nakopla. Však také na schůzky nepřicházel nikdo nový, maximálně jeden člověk za několik měsíců, a to se členové museli účastnit každý týden. Takže jsme každý týden museli poslouchat stále dokola ty samé věci a vysvětlování o podnikání.
Jednou za měsíc se konala velká schůze, kde se sešli všichni členové velké "větve". Vždy byl nějaký nový program, vždy mluvili nějací řečníci a všichni na schůzi vytvářeli velmi pozitivní atmosféru. A hlavně byli všichni stoprocentně přesvědčeni o úspěchu. Když nějaký řečník mluvil o motivaci, tleskalo se, skandovalo. Ze setkání jsme vždy odcházeli naprosto nadšení a plní nové energie.
Zarazilo mě však a přimělo k zamyšlení, že na těchto setkáních se téměř nikdy neobjevili noví lidé a byli to stále ti samí. Málokdy se někomu podařilo přivést i nového člena. Zřejmě se podniku nedařilo tak, jak by mělo. Ale nikdo si to nepřipouštěl a všichni jeli podle svých dobře nacvičených komunikačních vzorců.
Mně se však stále nedařilo a nezbývaly mi téměř žádné peníze. Musela jsem si najít práci, kterou jsem měla v plánu dělat, dokud nebudu finančně nezávislá díky pasivnímu příjmu. Začínala jsem být nešťastná a hlavně frustrovaná. Stále jsem tam však měla svého přítele, který mi říkal, abych to nevzdávala, a podporoval mě. Říkal, že mu trvalo velmi dlouho, než se dostal na úroveň, na které tehdy byl. Nebyla pro mě jiná možnost, než že to jednou zvládnu a budu finančně svobodná. Během té doby jsem se však stala nikým. S frustrací přišlo i vnímání reality.
Jak to bylo doopravdy
Už rok jsem nosila růžové brýle a ničeho jsem nedosáhla. Během toho roku jsem si začala stále častěji všímat, že můj přítel si k telefonátům a schůzkám bere láhev whisky nebo rumu. Někdy, když si dal víc, mi jeho tlachání přišlo úplně divné a mimo. Měl jiné názory a jeho pití se opakovalo téměř každý den.
Během alkoholových delirií se nejednou děly nevysvětlitelné věci, prostě mě vyhazoval z bytu, nadával mi a nejednou se chtěl zabít. Já jsem se však postavila za to, abych mu pomohla, protože jsem věděla, že vše se dá vyřešit, například s pomocí psychologa.
"Bylo mi řečeno, abych místo hudby každý den poslouchal CD s nahrávkami lidí, kteří v podnikání uspěli, abych se motivoval," říká jeden z bývalých členů tohoto MLM podniku.
Když však přišel čas na schůzku, dokázal svým obchodním partnerům říct, co je správné a co ne, a řídit jim doslova celý život. Začalo mi docházet, že tyto věci nejsou správné. Lidé, které mentoroval, si od něj téměř ke všemu brali svolení. Když si chtěli něco koupit, musel jim dát svolení.
Ale kromě toho museli lidé v oboru poslouchat hodiny nahrávek zahraničních a úspěšných lidí. Můj přítel to dokázal poslouchat 5-6 hodin denně. Protože jsem ty nahrávky musela poslouchat i já, musela jsem po jejich poslechu někdy kamarádovi převyprávět, o čem ta nahrávka byla, aby se přesvědčil, že jsem ji skutečně poslouchala.
Často se stávalo, že si lidé mohli nějakou věc koupit jen za odměnu, pokud se jim podařilo v byznysu něco dobrého. Spravoval jejich vztahy, finance, rodinu, bydlení. Jeden náš kamarád mi jednou řekl, že si moc chtěl koupit nový notebook. "Řekl mi, že si ho můžu koupit jen za odměnu. Do té doby je prý lepší, abych se podnikání věnoval naplno a investoval do něj své peníze," dodal. Pak jsem se začala dozvídat celou pravdu.
Navzdory každodennímu úsilí mého přítele, který v té době podnikal v MLM už deset let, nevydělával tolik, kolik by si přál, bylo to jen něco kolem patnácti tisíc korun, což není něco, z čeho by se dalo úplně žít. Musel si najít jinou práci. Na začátku vztahu a hlavně na přednášce, kde jsem ho poznala, však říkal úplně jiné věci a vůbec si nepřipouštěl, že byznys už skoro deset let stagnuje.
Když jsme se měli stěhovat z bytu, dozvěděla jsem se, že byt, který koupil za hotové, mu vlastně darovala jeho maminka, která je zároveň majitelkou. Všechny věci, které mi říkal, byly zkreslené a obzvlášť mě děsilo, že tento člověk řídí životy jiných lidí. Člověk, kterému se v jeho vlastním životě nedaří, má psychické problémy a pravděpodobně má problémy s alkoholem.
Dům se nám však podařilo koupit díky spolupráci s přítelovou maminkou. Nastěhovali jsme se a já si myslela, že se tím spousta věcí změní. K podnikání jsem však byla skeptická a stále více jsem odmítala všechna tvrzení, která mi přítel říkal. Hodně jsme se hádali a on začal víc pít. Skoro každý večer jsem u něj v kanceláři nacházela lahve s alkoholem. Když jsem šla spát, zavíral se do své pracovny, kde trávil čas až do pozdních nočních hodin, a pak šel spát jako omámený. Druhý den šel klidně do práce, a to pracoval jako řidič.
V podnikání ale vůbec nepolevoval, každý týden dělal schůzky, mentoroval lidi. Chlubil se, že má vlastní dům, a všichni ho měli chválit za to, co dokázal. Jeho obchodními partnery byli většinou lidé zcela na okraji společnosti nebo lidé, kteří nemohli najít smysl života nebo se snažili někam patřit. V podnikatelské skupině byli vítáni s otevřenou náručí.
Teprve tehdy jsem začala chápat, že do tohoto podnikání šli jen proto, že už byli zoufalí a hledali někoho, kdo by je zachránil. Devadesát procent lidí, kteří tam v té době byli, už odešlo a zjistilo, že to není pro ně a že to, co se děje za oponou, je zvláštní. Ale když se rozhodli z podnikání odejít, mnohokrát je tam brali jako největší nepřátele.
Jeden manželský pár, kterému se dařilo, z podniku také odešel. Přestože už měli něco vybudováno, rozhodli se toho nechat, protože byli schopni vidět věci s nadhledem. "Nelíbí se nám faleš, kterou členové podniku vytvářejí. Jak skvěle to jde, jak jsou lidé nadšení, a přitom nic z toho není v pořádku. Všichni si hrají na milionáře a na hodnotné a zásadové lidi a nic z toho není pravda. S těmito lidmi už to nechceme dělat," říkají bývalí podnikatelé v oboru.
Byznys byl důležitější než cokoli jiného. Nebylo období, kdy by se nezúčastnil schůzky nebo nevynechal přednášku, která, upřímně řečeno, byla vždy o tomtéž. Když přijela rodina na návštěvu, mnohokrát jsem byl doma jen já, protože on odjížděl na celý den pryč, i když věděl, že z toho nebude mít žádné peníze.
"Koupím si nejnovější auto a v dohledné době budu žít v superluxusní vile s bazénem." Podobné věty jsem slýchala téměř denně. Kromě toho byly po celém interiéru bytu stažené obrázky nových aut, domů nebo texty motivačních afirmací. Nebyl to život, byl to životní styl.
Pokus o sebevraždu
Moje skepse a nechuť ke všemu, o čem jsem byla přesvědčená, a k muži, o kterém jsem si myslela, že je skutečně tím, za koho se vydává, vyvrcholily tím, že se náš vztah po necelých dvou letech začal rozpadat. S tím přišla řada problémů a zejména stupňující se problém s alkoholem.
Obchodní partneři, s nimiž měl dobré vztahy, zjistili, že jeho excesy nejsou pro jeho okolí správné, a tak od něj odešli a nechtěli s ním mít nic společného. Někteří z jeho nejlepších přátel, s nimiž byl po léta v téměř každodenním kontaktu, se s ním přestali stýkat. Měl stále větší sebevražedné sklony, až jednou večer po hádce už dlouho nepřišel do postele.
Nechte mě v klidu zemřít.
Ve dvě hodiny ráno jsem se šla podívat do pracovny a uviděla jsem ho s lahví na stole, nožem v ruce a před sebou napsaný dopis, který okamžitě vyhodil do koše, když mě uviděl. Nůž mě velmi zneklidnil a prosila jsem ho, aby ho odložil. Nechtěl. Poslal mě do ložnice. Po deseti minutách jsem za ním znovu přišla a prosila ho, aby nedělal nic špatného. Tehdy se postavil proti mně a já jsem začala couvat a couvala před ním až do ložnice. V ložnici stál přede mnou s nožem v ruce a s klidem v duši mi jen odpověděl, že ho mám nechat v klidu zemřít.
V tu chvíli jsem nevěděla, jestli se mám víc bát o sebe, nebo o něj. Nevěděla jsem, co mám dělat, abych situaci ještě nezhoršila. Začínala jsem pochybovat, jestli mi nechce náhodou taky ublížit. Nikdy jsem neměla větší strach, než když stál deset centimetrů ode mě opilý a s velkým kuchyňským nožem. V tu chvíli se otočil a odešel. Už jsem to nevydržela, zamkla jsem za ním dveře a zavolala záchranku. Paní v telefonu mi nařídila, abych zůstala zamčená v pokoji, dokud nedorazí posily. Policie a záchranáři dorazili o chvíli později a chtěli za ním jít do jeho kanceláře, ale on zamkl dveře.
Nakonec je však otevřel a záchranáři ho okamžitě odvezli do psychiatrické léčebny, kde zůstal týden. V koši jsem také našla dopis na rozloučenou. Bohužel ani poté nebral léky, které měl brát, ani nechodil k psychiatrovi na ambulantní léčbu. Během toho všeho nikomu nic neřekl a jeho obchodní partneři si mysleli, že mu není dobře, a proto je v nemocnici. Pokračoval ve svém zavedeném životním stylu a to pro mě byla poslední kapka. Odstěhovala jsem se a ukončila s ním veškeré kontakty.
Já jsem odejít dokázala. Ale bojím se toho, že tento člověk dál řídí skupinu lidí, kteří se bojí, že když odejdou, nikdo jim nezůstane. Říká jim, jak se mají chovat, co mají dělat a jak mají naložit se svým životem. Je to pro všechny zúčastněné vyloženě děsivé, ale oni se to nikdy nedozvědí. Tento podnik možná zničil člověka, který nezvládl nápor okolí a nápor toho, že musí být pro všechny dokonalý. Vytvořil si proto vlastní iluzi života a dodnes se jí řídí.
Není důležité, co se vám stane, ale jak se chováte.
Další děsivá věc je, že toto je často používaná věta, kterou můj přítel říkával svým partnerům v podnikání. On sám se jí bohužel nedokázal řídit. Jedním z důvodů, proč výše zmíněný manželský pár opustil podnikání, je střet s realitou a můj příběh, do kterého byli úzce zapojeni. "Nějakou dobu jsem musela zpracovávat věci, které se děly. Je mi nepříjemné vědět, že jsem toho byla součástí a že se něco takového vůbec dělo," říká bývalá podnikatelka z výše zmíněného páru.
Se zdravotním stavem mého bývalého přítele nikdo nic nedělal a všichni se jen snažili, aby se o něm nějakou dobu mlčelo. Jak by to proboha vypadalo, kdyby pravda vyšla najevo? Jak by ho vnímali jeho obchodní partneři? Málokdo zná pravdu. Platí to dodnes a mnoho lidí, kteří odešli, s těmito postoji nesouhlasí.
Ne všechny podniky MLM jsou stejné, nicméně pro ně platí, že abys uspěl*a, musíš se jim zcela oddat. I u nás se najdou lidé, kteří jsou opravdu úspěšní. Ale rozhodně toho nedosáhli způsobem, kterým jsem to zkoušela já. Pokud se však rozhodneš pro tento byznys, nikdy neztrácej sám*sama sebe jen proto, že to po tobě chtějí ostatní. A hlavně nikdy nepřekračuj své hranice a přesvědčení. Protože stejně jako v tomto případě nemusí být odchod vždy snadný a můžeš přijít i o to málo, co jsi měl*a.
