Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
S Aiko o pocitech, které se snaží předat svým fanouškům, životě v Londýně i genderové nerovnosti, která panuje v hudební branži.
Aiko se hudbě věnuje již od dětství a v roce 2015 se pak přihlásila do soutěže SuperStar, což sice označuje za pěkný a intenzivní zážitek, ale podruhé by do toho už nešla. Mladá zpěvačka nyní žije v Londýně, koncertuje po celém světě a před nedávnem se dokonce její fotka objevila v rámci kampaně Equal na newyorském Times Square. Jaké pocity se Aiko snaží předat svým posluchačům? Setkává se s genderovou nerovností v hudební branži? A co považuje za svůj doposud největší úspěch?
Ty ses do povědomí mnoha lidí dostala už v roce 2015, kdy ses zúčastnila pěvecké soutěže SuperStar. Tenkrát jsi moc daleko nedošla, nemýlím se?
Přesně tak, dostala jsem se jen do semifinále.
Zdroj: se souhlasem Aiko
Nyní už koncertuješ po celém světě a dovolím si tvrdit, že se těšíš větší slávě než mnozí finalisté. Jak se na soutěž SuperStar díváš dnes? Přihlásila by ses do ní znovu?
Teď už bych se do SuperStar nepřihlásila. Tenkrát to byla moje první hudební zkušenost, což byl sice pěkný a intenzivní začátek, ale dnes už to vidím jinak, a navíc mám pocit, že v soutěži není tolik prostoru pro autorskou tvorbu a je to spíše taková show. Kdybych se nyní měla do něčeho hlásit, tak to bude Eurovize.
Jak dlouho už se věnuješ zpěvu? Chodila jsi na konzervatoř?
Zpěv miluji již od malička a když mi bylo nějakých 12 či 13 let, tak jsem začala chodit na hodiny zpěvu, ale konzervatoř jsem nikdy nestudovala.
Jak bys popsala hudební žánr, kterému se věnuješ?
Řekla bych, že je to indie-pop či alternativní pop.
Co se týče inspirace, tak tu poslední dobou čerpám hlavně z pocitů. V písních se snažím popsat něco, co v člověku vyvolá nějaké pocity, které si každý může interpretovat podle sebe
Odkud čerpáš inspiraci pro svoji hudbu? Máš nějaký vzor či idol?
Idoly a vzory úplně nemám, ale ano, existují umělci, které moc ráda poslouchám, které oceňuji, ale neřekla bych, že se snažím být jako oni. Mám moc ráda Auroru, Jungle nebo Florence and the Machine. Co se týče inspirace, tak tu poslední dobou čerpám hlavně z pocitů. V písních se snažím popsat něco, co v člověku vyvolá nějaké pocity, které si každý může interpretovat podle sebe.
Takže pocit je to, co se snažíš předat svým fanouškům?
Ano, pocit či zážitek.
Od roku 2018, kdy jsem začala tvořit vlastní hudbu, až do roku 2020, to byla spíše melancholie a smutek, ale v posledním roce a půl mám asi větší radost ze života a tvořím převážně rychlejší věci
Převažuje smutný a melancholický pocit, nebo naopak radostný?
Záleží, na kterou část mojí tvorby se budeme dívat (smích). Od roku 2018, kdy jsem začala tvořit vlastní hudbu, až do roku 2020, to byla spíše melancholie a smutek, ale v posledním roce a půl mám asi větší radost ze života a tvořím převážně rychlejší věci. Baví mě to více, a i od lidí cítím větší zpětnou vazbu, na koncertech vidím, že to lidi baví a je to super.
Co zapříčinilo to, že máš nyní větší radost ze života?
Jak vypadá tvůj proces skládání hudby? Začínáš textem, ke kterému pak dotváříš hudbu, nebo to je naopak?
Většinou to přichází společně. Mám nápad, kousíček textu nebo pocit či situaci, kterou chci popsat, takže popadnu kytaru a slova a melodie mi naskakují najednou. V tom okamžiku vytvořím demo, se kterým jdu za producentem a společně tvoříme a pracujeme na tom, aby písnička dostala svoji finální podobu.
Zdroj: se souhlasem Aiko
Četla jsem, že jsi původně z Ruska, vyrůstala jsi v Česku a nyní žiješ v Londýně. Která část života tě ovlivnila nejvíce, ať už hudebně nebo osobně?
Nedokážu říci, která část života mě ovlivnila nejvíce, protože jsem neustále mezi Prahou a Londýnem a v Rusku jsem byla jen jako maličká, takže odtamtud mám jen nějaké kořeny a základ, ať už v tom, jak přemýšlím nebo jak tvořím. Ale Londýn mě dost změnil v tom, že jsem tu prožila moment dospívání, kdy jsem se odtrhla od rodiny a začala jsem být samostatná. Myslím, že mě ovlivnila každá země, každá fáze života, vše je důležité.
Proč ses rozhodla odjet do Londýna?
Rozhodla jsem se tu studovat, ačkoliv si myslím, že studium byla spíše taková výmluva, proč odjet. Vždy jsem věděla, že chci studovat v zahraničí a Londýn mi hudebně dával největší smysl.
Vidím poměr hudebníků a hudebnic, který není vyrovnaný, obzvlášť tedy v producentském světě, kde v naprosté většině případů pracuji s producenty, byť bych byla moc ráda, kdybych mohla pracovat i s producentkami
Tvoje fotka se před nedávnem objevila na newyorském Times Square v rámci kampaně Equal, která slouží k posílení rovnoprávnosti žen a mužů v hudební branži. Setkala ses někdy s genderovou nerovností?
Vidím poměr hudebníků a hudebnic, který není vyrovnaný, obzvlášť tedy v producentském světě, kde v naprosté většině případů pracuji s producenty, byť bych byla moc ráda, kdybych mohla pracovat i s producentkami. Já osobně jsem, kromě zkušeností s velmi nepříjemnými zvukaři, naštěstí neměla úplně nepříjemné zkušenosti. Ale znám hodně příběhů od ostatních kolegyň, kterým se staly i velmi nepříjemné věci.
Tím myslíš i například určité chování se sexuálním podtextem?
Ano, ať už sexuální nátlak nebo třeba nedocenění typu: „Ty jsi žena, ty tomu nerozumíš.“
Když jsem dělala rozhovor s Annabelle, tak mi říkala, že si sama sobě manažerkou. Je to stále tak?
Už ne! Teď mám dva manažery, jeden mi pomáhá s Británií a se zbytkem světa a pak mám jednu manažerku v Čechách. Už mám dokonce i booking a tým lidí, který se stará o spoustu věcí.
Mám pocit, že pokud chce člověk růst, tak kolem sebe potřebuje mít lidi, kteří tomu také věří
Rozhodla ses tak kvůli časovému vytížení? Nebo proč?
Mám pocit, že pokud chce člověk růst, tak kolem sebe potřebuje mít lidi, kteří tomu také věří, vypomůžou tomu a společně se lépe vymýšlí různé nápady a projekty.
Zmiňuješ, že máš manažera pro Británii i pro Česko. Chceš cílit spíše do zahraničí, nebo do Česka?
Obojí, protože cílit pouze na Českou republiku by znamenalo tvořit v češtině, což neříkám, že se nechystám, ale protože mě baví tvořit v angličtině, tak chci cílit spíše na svět.
Zdroj: se souhlasem Aiko
Koukala jsem, že koncertuješ po celém světě. Kde hraješ úplně nejraději?
Před vděčný publikem, nerozlišuji to na místo či město (smích).
Dáváš přednost hraní v klubech nebo na festivalech?
Určitě na festivalech, nejlépe v podvečer, kdy jsou lidé již rozehřátí a otevření. Pak je ten koncert naprosto skvělý.
Tvoje koncerty působí spíše jako umělecká performance. Je to záměr?
Přišlo to samo, ode mě samotné. Čím pohodlněji jsem se začala na scéně cítit, tím více toho dokáži vyjádřit a tím víc mě to baví. Před nedávnem jsem do mé show přidala i pole dance, kterému se věnuji již několik let, což má také skvělé ohlasy a moc mě to baví.
Líbí se mi tvůj styl. Co pro tebe znamená móda?
Způsob sebevyjádření. K módě jsem měla vždy blízko, baví mě a myslím si, že kousky, ke kterým nás to táhne, jsou ty pravé a není to jen tak.
Baví mě, když se v módě kombinují genderové věci, takže klidně nosím pánské kostýmy, velké boty a do toho například upnuté věci.
Kdo je ti módní inspirací?
Poslední dobou mám ráda především elegantní, klasické a timeless kousky a zároveň mě baví, když se v módě kombinují genderové věci, takže klidně nosím pánské kostýmy, velké boty a do toho například upnuté věci. Baví mě hrát si a nemám konkrétního člověka či módní časopis, který by byl mojí inspirací a spíše se koukám po okolí.
Řekla bych, že asi Times Square, protože to pro mě bylo takové splnění dětského snu. Pamatuji si, že když jsem byla malá, tak jsme s mamkou letěly do New Yorku a já jsem jí říkala, že tam jednou budu (smích). Jinak je to asi kombinace více věcí, jako nezávislé vydání alba, koncertování, tourování a z osobního hlediska pak přestěhování do Londýna, kam jsem odešla úplně sama.
Před nedávnem jsi vydala nový singl Gemini. Dočkáme se i celé desky?
Ano, ale ne v brzké době. V nejbližší době chystám další singly a až v polovině roku 2022 by mohla přijít nová deska.
Máš nějaký cíl, kterého bys chtěla například do 5 let dosáhnout?
Ano, moc ráda bych si zahrála na největších festivalech jako je Coachella a další. Celkově bych se moc ráda hudebně podívala do Ameriky a také bych chtěla udělat kolaborace s většími umělci. Mimo to bych se ráda více dostala do fashion světa a jeden z mých snů je i to, abych se objevila na obálce časopisu. Chci dál hudebně růst a být spojena s publikem.
Zdroj: se souhlasem Aiko
S jakými umělci bys chtěla v budoucnu spolupracovat?
Ráda bych pracovala s producentem Askjellem a z těch větších jsou to pak ti moji oblíbení umělci jako Aurora a další. Ale to není žádná blízká budoucnost.
Když se člověk ptá, když se nebojí se zeptat, zda by něco mohl mít, dostat, což může znít i mnohdy na první pohled drze, tak ono se to vydaří
Co bys poradila mladým ženám, které také chtějí prorazit se svojí hudbou a neví jak na to?
Hlavní je jít do toho, nebát se se prezentovat. Zjistila jsem jednu skvělou věc, a tou je, že když se člověk ptá, když se nebojí se zeptat, zda by něco mohl mít, dostat, což může znít i mnohdy na první pohled drze, tak ono se to vydaří. A když se to nevydaří, tak vám lidé poradí, kam jít dál. Důležité je ptát se, nebát se a nestydět se.
Co ve svém životě považuješ za zlomový moment, kdy tvoje kariéra začala růst prudce nahoru?
Asi se nejednalo o určitý moment, ale mám pocit, že k tomu došlo chvíli poté, co jsem vydala desku a v hlavě mi to začalo dávat čím dál větší smysl, začala jsem sebe vnímat jinak, více sebevědomě a začala jsem si uvědomovat, že se nemusím stydět, že můžu jít po všem, co chci, že můžu mít, co chci. Pak se kolem mě právě začal stavět tým lidí a vše šlo samo.
