Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Vyzpovídal jsem členy legendární kapely PSH. Jaké je jejich nové album? Proč možná nebude poslední? A co ještě chtějí dokázat?
S rapovou grupou PSH se střetávám před oficiálním začátkem release party jejich nového alba na pražské Letné. Velký den pro kapelu a její fanoušky dokazuje i to nemalé množství lidí, které naše diskuzní kolečko brzy obklopuje. Přišli pozdravit, popovídat si, nechat si podepsat novou desku Debut. A ta je právě důvodem, proč tu sedíme.
Mnoho lidí jistě napadne, jestli kapela, která v této sestavě funguje již od roku 2003, má ještě co přinést, zvláště do světa rapu, který se i dnes neustále vyvíjí. Mě to taky zajímalo – a spoustu dalších věcí. Zjistil jsem, že kluci na to po tolika letech už nahlíží jinak a že jejich pohled vlastně dává smysl.
Zeptám se na začátek úplně jednoduše – o čem vlastně je deska Debut a o čem je dnešní PSH?
Vladimir 518: Ta deska je o tom všem, co jsme zažili a je to takové shrnutí celé naší kariéry, našich pocitů a zkušeností. Je to deska, která má, doufám, dost velkej nadhled, protože ten jsme právě získali v průběhu let a přesně v takový situaci jsou teď PSH. Je v tom všechno a zároveň i nic. Je to analýza, ale zároveň to na všechno sere.
Jak dlouho jste na ní pracovali?
Orion: Tu desku jsme dělali zhruba rok a vlastně celej život.
Říkáte, že už je to nejspíš vaše poslední album. Dá se to vůbec dopředu nějak předurčit?
Orion: Jsme realisti a život se někam ubírá, někam se člověk vyvíjí a teď si myslíme, že je to naše poslední deska, ale nevylučujeme, že nějakou můžeme třeba ještě udělat. Nás to tak baví a těší, že si myslím, že ještě jednu i uděláme. Rozhodně budeme dělat dál sólový věci.
Vladimir 518: Šli jsme do toho, že je to poslední. Ten úhel pohledu fatality je tam cejtit. Že ti něco umírá pod rukama ti dává zároveň hroznou svobodu. Najednou se o nic nesnažíš.
A umírá to pod rukama?
Vladimir 518: No když si to řekneš, tak jo – je to vědomý rozhodnutí. Když si řekneš, že tohle je tvá poslední deska, tak se to pod tímhle úhlem píše hrozně zajímavě.
Pamatuju si na článek z roku 2009, kde uváděli, že „Orion z PSH mění rap za taxikaření, Trafik si otevírá bistro a Vladimir si otevřel security firmu“. Byla to tehdy taková sranda před vydáním alba Epilog. Za co byste vyměnili rap, pokud byste teď doopravdy skončili?
Orion: Já budu dělat rap. Já neplánuju žádnej konec, ale dokážu si představit, že by mě to bavilo v nějaký reklamě nebo v něčem kreativním.
Vladimir 518: Já těch variant mám tolik, že je mi to úplně jedno. Tak nějak pluju tím životem a nějak bych se na to nesoustředil, co bude, až nebude rap. Vím, že bude cokoliv a že optika toho rapu ve mně zůstala stejně jako optika grafitti, nikdy jsem se jí nezbavil a cejtím se bejt furt writerem, i když už nejsem aktivní. Tak nějak to v tobě navždy zůstává. Konkretizování mi k tomu nesedí.
Mike Trafik: Není to první dotaz na tady to téma, ale přes odpovědi typu, že bych se víc věnoval svým gastrobyznysům a krámům s hadrama, jsem si došel k tomu, že bych prostě dělal cokoli, klidně dřevorubce v lese. Chci hlavně bejt svobodnej, jako jsem už 25 let. Nedokážu si představit, že bych byl někde vazalsky zaměstnanec.
Říkáte, že chemie desky je stejná jako ve vašich začátcích. V čem ji můžou fanoušci najít? Co jsou ty průsečíky se starou tvorbou? Trafik kdysi označil staré období alba Repertoár za hippie dobu. Album Debut je ale mnohem temnější...
Vladimir 518: K hippie době a tomu hipízáctví patří i to, že je to vlastně neobjektivně naivní. To je to, čemu my říkáme hipízáctví. To v sobě stále držíme, často jsme neobjektivně naivní, ale zároveň už to tak nejde dělat, protože život má hnusnější polohy, i ty koncepty dobra se ti mezitím nakonec zbortily pod rukama.
Takže je to takové realističtější hipízáctví. Zároveň, když říkáme, že to má něco z toho začátku, tak tím myslíme takový to nadšení pro věc a nekalkulování, netlačení tý věci. Taková jenom fakt čistá radost. Srát na to, jakýho máš hosta, srát na to, jestli se protlačíš do nějakýho média, jestli budeš mít nějakej počet koncertů, kolik za ně dostaneš, kolik se toho prodá.
Mike Trafik: Jestli jsi slyšel desku Rap'n'roll, tak tam vidíš ten protipól Repertoáru. Tady je to shrnutý dohromady. Není to ani to, ani to. Když seš mladistvě naivní a vlastně totálně optimistickej vůči světu, tak časem přijde nějaká srážka s realitou, začneš bejt skeptičtější…
Vladimir 518: …začnej bejt zase naivně tvrdej. Právě proto jsem ti na začátku říkal, že se to kombinuje všechno dohromady. Je v tom jak Repertoár, tak Rap'n'roll, ale i Epilog, aby to dohromady dalo novou kombinaci.
Jste pořád peneři?
Orion: Víceméně.
A co to znamená, jak to chápete vy po tolika letech?
Orion: To je třeba to, že třeba jedeš z ruky do huby, že prostě neřešíš ty prachy, nechceš si nahrabat co nejvíc. Samozřejmě, když makáš, tak ty prachy jsou. A je to fajn, ale nejsou pro nás na prvním místě.
Na albu mě zaujaly skladby Na cestě a Pěsti ve tmě. Zdály se mi temnější, proto jsem se na to ptal.
Orion: Já bych neřekl temnější, spíš teskný. Protože život je i takovej. Naše album není temný, spíš je to takový realismus. Pocitově a emočně shrnutej do hudby.
Postupujete při práci jinak, když pracujete spolu a když děláte sóla?
Vladimir 518: Jo. Je to jiný. Máme mezi sebou absolutní demokracii, každá ta třetina má stejnou váhu. Často to vzniká skrze bolavej proces, kdy se ty tři ega musej někde prolnout, což samozřejmě nevychází vždycky, ale myslím si, že je to správnej proces, jak ty věci dělat.
A jak jste to dělali u desky Debut?
Vladimir 518: Tady je to specifický v tom, že jsme se poprvé v historii scházeli a psali u stolu, což jsme dřív nedělali. Myslím, že je to na ní dost slyšet, protože jednotlivé části textů na sebe líp reagují, je to víc semknutější.
Mike Trafik: To vlastně dělá tu chemii. Kdyby byla jedna ze složek dominantnější, tak to zní úplně jinak, nikdy se nedostanem k tomu, čemu my vnitřně říkáme PSH feeling. To je právě ten guláš uvařenej z těch tří ingrediencí.
Orione, ty jsi řekl, že to nadšení a štěstí z hudby je zpátky. Jak vypadalo to mezidobí, kdy jste společně nevydávali a třeba měli jen hostovačky nebo sólo věci? Proč to trvalo tak dlouho?Orion: Je to takové klišé, co teď řeknu, ale nějak to prostě muselo dozrát. Museli jsme v sobě dojít do bodu, že kluci podstoupí martyrium práce se mnou a že se k tomu nějak odhodláme. Všichni máme jiný životní aktivity, musí se to prolnout a to není úplně lehký a ne vždy, když se řekne „teď na to vlítnem“, tak se to musí povíst. Album muselo dozrát, tak snad nepřezrálo.
Jak bojujete s inovacemi? Máte nějaké metody, jak se dostat do kreativního módu?
Vladimir 518: To je obrovská otázka. Na jedné straně je dobré mít svoji chemii a vlastně se i opakovat, protože to je to, co seš ty, na druhé straně je dobrý dělat nějaký úkroky. Vzájemně jsme se analyzovali, od toho ta setkávání jsou, od toho jsou kamarádi, kteří ti řeknou „ty vole, tohle už jsi říkal“, nebo naopak „tohohle se chci chytit“. To je interakce mezi lidma, to u nás funguje. Deska není přehnaně ambiciózní, procházíme vzhledem ke svýmu věku a zkušenostem takovým anti-ego programem.
Mike Trafik: V partě máme dost sebekritický pohledy, ta sebekritika je přísná, takže určité pochybnosti sami o sobě máme, ale právě ty nás posouvaj ještě dál, věcí si vážíme, posloucháme názory lidí.
Přišly během nahrávání nějaké krize?
Vladimir 518: Přišly, je to přirozenej proces při tvorbě každýho takto náročnýho projektu a dá se to všechno řešit jedině kamarádstvím. Víme, že to k tomu patří, už to známe, takže to, že se vyřvem do debilů, se může stát, ale je důležité jít dál.
Orion: Emoce, ať už pozitivní nebo negativní, jsou součástí tvůrčího procesu, života obecně. Patří to k tomu. Stejně jako musíš zvládat to štěstí, tak musíš zvládat i utrpení.
Mike Trafik: Hlavně je krásný, jak po tom klimaxu přichází takovej krásnej endorfinovej propad, kdy přijde pár dnů štěstí toho, že se vyčistí prostor a jede se dál. Zase uděláš další tracky v jiný emoci a už zakládáš na další průser…
Orion: ...a očekáváš, kdy to zase vybouchne.
A u vás vybouchlo zrovna 11. září.
Orion: My jsme ten release měli naplánovaný o tejden dřív, ale já jsem řekl, abychom to posunuli. Jednak jsme měli víc času na všechno a jednak je to takový datum, který každý zná. A to album je prostě bomba.
Vladimir 518: Víš co mi řekl Čtvrtníček k 11. 9.? On říkal, to je super, to je den, kdy se povedla spousta krásných věcí.
Deska Debut odkazuje na tu počáteční energii. Když už spousta lidí nemá šanci zažít tu atmosféru, dokážeš říct, jaké to tehdy bylo třeba na prvních parties v Sedmičce?
Vladimir 518: Čistá radost. Absolutní nadšení z toho, že se to děje. Já vlastně, když jsem byl grafitti writer a chodil na první rapový koncerty Coltcha, PSH, United Heads, WWW, tak jsem se tam chodil nabíjet. Po koncertech jsem šel malovat a věděl jsem, že to je ten pure.
Z těch koncertů jsem odcházel nabitej pocitem, že hip-hop je konečně tady. Takže já si pamatuju na tu dobu a tohle jsem vlastně chtěl znova zažít. Znova být nadšený z toho, že se tu dělá rap.
Orion: Já myslím, že to má každá generace dost podobný. My jsme se tam scházeli, protože jsme se neměli kde jinde scházet, bylo to to místo, kde byli všichni. I teď mají newschooleři svoje kluby, kde se schází, choděj na Addicty.
A je to jiné?
Orion: Je to trošku jinak, ale vlastně se tam děje to, co ty lidi milujou a co jsme milovali my. Jsi v mladým věku a chceš se kamarádit se svýma vrstevníkama a promakávat tu věc, kterou objevuješ a zdokonaluješ. Chceš bejt s lidma, kteří to mají podobně. Jak říkám, je to lehce jinde, ale přitom je to to samý. A je to naprosto v pořádku. Rozumím tomu, že se vůči nám vymezuje spousta lidí a že vlastně nás v něčem nemaj rádi, ale vlastně postupem času uznaj, že to, co děláme, děláme dobře. Protože jsme si tím prošli a víme o čem to je.
Ale nechci mluvit tak, že všechno víme a mladí jsou jiní. Naopak. Já nadšení a mládí úplně miluju a trochu mě sere, že už jsem starej. Ale na druhou stranu jsem v nejlepším období života, ve kterým jsem byl, čtyřicítka je zlatej věk. Vypadáš relativně dobře, máš nějaký lifeskills, máš i prachy vole, takže máš všechno. Akorát to nebude věčně, je potřeba si to užít naplno.
Bylo těžké si v té době představit, že se tím můžete živit, když pak přišel komerčně úspěšný Chaozz?
Vladimir 518: Oni na to v té době šli jinak a nám se hnusil ten přístup k jejich věci. Takže přesně to jsme nechtěli, ale už v té době jsme byli schopni se tím nějakým způsobem živit, my jsme se vlastně nikdy neživili ničím jiným.
Nikdy jsme nechodili do žádný práce a vlastně nám nepřišlo divný si to představit, akorát úroveň života na začátku byla nízká, hráli jsme za málo peněz, postupně se to zvedalo a my začali žít svůj sen. Zažili jsme něco, co tady nikdo takhle dlouhodobě nezažil.
V DVTV jste otevřeli zajímavé téma, jestli se považujete za mainstream. Dá se v Česku vůbec jako raper prorazit do šoubyznysu, nebo jsme jiný trh v porovnání třeba se Slovenskem, kde se to Rytmusovi, ale i jiným raperům povedlo?
Vladimir 518: Já myslím, že to jde. Očividně tady do toho nechce nikdo jít. Přemejšlíme jinak. Ty nabídky začaly chodit, ale já jsem je nevzal, protože jsem jinej a nikdy jsem po tom netoužil. Jednoho dne to tu určitě někdo prolomí.
Tobě nabídli kromě účasti ve Stardance i porotu v Superstar. Proč jsi to odmítl?
Vladimir 518: To je právě ten level, kterej mě už nezajímá. Je to za super prachy, dokonce v té porotě byli dobrý lidi, mí kamarádi, takže bych se tam mohl cejtit dobře, ale rozhod jsem se, že ne. Čas je tak vzácnej, že bych ho chtěl věnovat úplně jinejm věcem.
Já radši vidím knížky, nebo jiný projekty, který vidí setina publika, ale je mi u nich líp a rozvíjím se rychleji, než kdybych seděl jako porotce Superstar. Navíc tě lidi začnou vnímat fakt jinak a já nechci tuhle změnu zažít. Chci tady sedět na ulici a být v pohodě. Z toho už by se totiž nedalo utýct.
Jak se vám podařilo dostat na skit Čtvrtníčka?
Vladimir 518: Napadlo nás, že by si tam někdo z nás mohl udělal prdel a napadl nás zrovna Čtvrtníček, se kterým jsme se ale v tý době neznali. Reagoval na nás pozitivně, my zase byli pozitivně překvapeni tím nasazením, jak na to šel, že to přepisoval, přenahrával, takže i za tou prdelí je vlastně strašně moc práce.
Tím, že rap už má v Česku svůj věk, tak tu máme takové dvě skupiny posluchačů – ti co vyrůstali na vás a nová generace lidí do dvaceti. Jak vnímáte nové věci v Česku?
Orion: Já jsem rád, že spoustu nových věcí přichází a některý z nich maj velkou kvalitu, což za nás nebylo, nebyla taková konkurence, ale v takovým prostředí se vždycky líp dělá. Já jsem šťastnej, že to tepe, je na co se dívat, čím se bavit. Jsem rád, že rap v Česku furt funguje, že to neumřelo. Že toho můžu bejt stále součástí.
Sledujete ty věci aktivně?
Mike Trafik: Jasně, to co je dobrý, tak se ke mně dostane, samozřejmě tím, jak toho děláme víc, tak sledovat celou českou scénu nemám čas, ale primárně přes Mikiho, kterej se s těma klukama vídá, se to k nám dostává a já na to koukám stejně. Ta věc musí žít a žije tím, že ji dělaj i jiný lidi, který jsou ve vzájemný soutěži.
A je něco, co vám na český scéně třeba chybí?
Orion: Mně chybí nějakej ženskej element. Ať už zpěvačky nebo raperky, teď je to takový wannabe a nijaký.
Vladimir 518: Kdybych na to měl odpovědět nějak obecně, tak mi tady chybí barevnost. Scéna vždycky podlehne nějakýmu trendu a ten se hrotí úplně do maxima, přitom by bylo super, kdyby věci byly barevnější. Ale jak říkal Miki, vývoj český rapový scény považuju za velmi pozitivní.
O čem je rapový život, co to vlastně znamená?
Orion: Pro každýho to znamená něco jinýho a každej si považuje to svoje jako to nejlepší, ale pro mě osobně je to absolutní rock 'n' roll. Samozřejmě ale musí se to umět ukočírovat, aby to nebyla cesta do záhuby. Určitej balanc v tom musí bejt.
Mike Trafik: Je to rapový rock 'n' roll pokud to jedeš ve stejným množství jako to jedeme my: koncerty, studio, seš furt v autě, pomalu víc s klukama než se svou rodinou. Je to prostě paralelní vztah, bere si to hodně, ale dává ještě víc.
Vladimir 518: Patří k tomu všechno, co lidi znají z příběhů muzikantů. Ten princip je furt stejnej, je to radost i tíha.
Nemůžu se nezeptat na beef, který jste měli dva roky zpátky s Toxxxem. Má to nějakou další dohru?
Vladimir 518: Tohle všechno je ta dohra. Prostě nás už to nezajímá, je to mrtvá věc a jedno z nejdůležitějších zklamání v našem životě a možná díky bohu, že se to stalo. Parta se vyčistila, je od té doby v perfektním stavu.
Orion: Pro mě je to definitivně uzavřená kapitola, nemám nic, co bych k tomu dodal.
Vraťme se zpátky k vaší tvorbě, plánujete k nějakým skladbám i videoklip?
Vladimir 518: Určitě jo, máme jeden už i natočenej. Video na track s Maniakem jsme natáčeli v Sarajevu, chceme dělat Co jsi čekal, natočíme Pěsti ve tmě, doufám i Na cestě, Bony a klid, Debut a Role. Je toho strašně moc.
Co vás teď čeká v rámci PSH a dalších projektů?
Vladimir 518: Jedeme velkou tour, která končí až po novým roce. Do toho klipy a chceme ještě udělat mixtape, kterej by taky vyšel do novýho roku. Do toho budou hostovačky. Nonstop dříč life.